Kde se vzali černoši v Asii? Genetická analýza ukázala, že tu byli dříve než dnešní obyvatelé

Prestižní vědecký časopis Science publikoval výsledky výzkumu, který poprvé poodhaluje genetické pozadí vzniku současné populace jihovýchodní Asie. Zdejší negrité mají kořeny u lovců a sběračů, kteří oblast obývali ještě před příchodem „kolonialistické“ populace z oblasti jižní Číny. Jedním z členů mezinárodního vědeckého týmu i spoluautorem publikace je Pavel Flegontov z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.

Jihovýchodní Asie byla plošně osídlena moderním člověkem před padesáti tisíci lety. Podobně jako v jiných částech světa sem přineslo zásadní změny rozšíření zemědělství, zejména pěstování rýže. Stalo se tak před 4500–4000 lety, přičemž se navždy změnily nejen samotné lidské populace, ale také rozšíření jazyků, technologie a způsob získávání obživy.

Na základě archeologických nálezů, zejména jednotného stylu nástrojů a keramiky napříč regionem, se předpokládalo, že populační a kulturní změny provázející nástup zemědělství v jihovýchodní Asii probíhaly v důsledku imigrace zemědělců, kteří nebyli blízce příbuzní s tamními lovci a sběrači.

Předpokládalo se rovněž, že příchozí zemědělci mluvili austroasijskými jazyky, které jsou dnes v regionu rozšířeny jen ostrůvkovitě. Znamená to, že plošné rozšíření jazyků jako například thajština, barmština a malajština, které dnes v regionu dominují, je důsledkem až pozdějších stěhování populací.

Jakkoliv je archeologický záznam výmluvný, neexistovaly dosud genetické analýzy, které by ověřily platnost hypotézy o příchodu zemědělců z jižní Číny ani to, do jaké míry jsou dnešní majoritní skupiny obyvatel jihovýchodní Asie od dávných zemědělců odvozeny.

Kdo osídlil jihovýchodní Asii?

Mezinárodní tým čtyřiatřiceti vědců ze čtrnácti zemí čtyř kontinentů geneticky prozkoumal vzorky kostí pocházející od osmnácti různých lidí napříč jihovýchodní Asií. Stáří kostí se přitom pohybovalo od 1700 do 4100 let, a pokrývalo tak období bezprostředně následující po plošném rozšíření zemědělství v neolitu až do doby železné.

Genetické analýzy potvrdily předpoklad, že zemědělci do jihovýchodní Asie přišli z jižní Číny, i to, že nejspíše mluvili austroasijskými jazyky. Těmito jazyky odvozenými z jazyka, možná jazyků, prvních zemědělců jihovýchodní Asie se dodnes mluví od Indie po Vietnam.

Překvapivý byl vysoký podíl genetické informace pocházející z populací lovců a sběračů, který činil pětadvacet až třicet procent. Ukázalo se tak, že lovci a sběrači s nově příchozími zemědělci nejen přicházeli do styku, ale také se s nimi mísili.

Není dosud jasné, zda se tak dělo již v Číně, nebo až v jihovýchodní Asii. Důležité ale je, že právě tehdy došlo k výrazné obměně populací i jazyků jihovýchodní Asie, a právě tehdy vznikal typický genetický profil, charakteristický pro dnešní populaci regionu. Podobně jako v Evropě, i v jihovýchodní Asii totiž vykazují od doby bronzové dávní lidé blízkou příbuznost s majoritními skupinami současné populace.

Zemědělci, kteří přišli do jihovýchodní Asie, však původní lovce a sběrače zcela nevytlačili. „Předchozí genetický výzkum ukázal, že populace takzvaných negritů v jihovýchodní Asii jsou přímými potomky původních lovců a sběračů, kteří oblast obývali před příchodem zemědělců,“ upřesňuje genetik Pavel Flegontov, který je členem autorského týmu.

„Mezi potomky prastarých lovců a sběračů, relativně málo promíšených s Asiaty, patří například Ongové z Andamanských ostrovů, Jehai, Bateq a jiné etnické skupiny v Malajsii, nebo Maniq v Thajsku. Malým tělesným vzrůstem, tmavou pletí a kudrnatými černými vlasy připomínají negrité africké pygmeje a výrazně se tak liší od většiny obyvatel Asie. Některé komunity negritů dodnes žijí v lesích jihovýchodní Asie, kde si uchovávají lovecko-sběračský způsob života,“ dodává. 

Studie na druhou stranu také ukázala, že výše popsaný scénář není univerzální pro celý region. Situace byla poněkud složitější a jihovýchodní Asii zjevně osidlovali zemědělci nejen z jižní Číny. Například vzorky z území Barmy zřetelně neměly austroasijský původ a lze se domnívat, že tamní zemědělská kolonizace probíhala z jiného zdroje ve východní Asii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 13 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...