Kde se vzali černoši v Asii? Genetická analýza ukázala, že tu byli dříve než dnešní obyvatelé

Prestižní vědecký časopis Science publikoval výsledky výzkumu, který poprvé poodhaluje genetické pozadí vzniku současné populace jihovýchodní Asie. Zdejší negrité mají kořeny u lovců a sběračů, kteří oblast obývali ještě před příchodem „kolonialistické“ populace z oblasti jižní Číny. Jedním z členů mezinárodního vědeckého týmu i spoluautorem publikace je Pavel Flegontov z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.

Jihovýchodní Asie byla plošně osídlena moderním člověkem před padesáti tisíci lety. Podobně jako v jiných částech světa sem přineslo zásadní změny rozšíření zemědělství, zejména pěstování rýže. Stalo se tak před 4500–4000 lety, přičemž se navždy změnily nejen samotné lidské populace, ale také rozšíření jazyků, technologie a způsob získávání obživy.

Na základě archeologických nálezů, zejména jednotného stylu nástrojů a keramiky napříč regionem, se předpokládalo, že populační a kulturní změny provázející nástup zemědělství v jihovýchodní Asii probíhaly v důsledku imigrace zemědělců, kteří nebyli blízce příbuzní s tamními lovci a sběrači.

Předpokládalo se rovněž, že příchozí zemědělci mluvili austroasijskými jazyky, které jsou dnes v regionu rozšířeny jen ostrůvkovitě. Znamená to, že plošné rozšíření jazyků jako například thajština, barmština a malajština, které dnes v regionu dominují, je důsledkem až pozdějších stěhování populací.

Jakkoliv je archeologický záznam výmluvný, neexistovaly dosud genetické analýzy, které by ověřily platnost hypotézy o příchodu zemědělců z jižní Číny ani to, do jaké míry jsou dnešní majoritní skupiny obyvatel jihovýchodní Asie od dávných zemědělců odvozeny.

Kdo osídlil jihovýchodní Asii?

Mezinárodní tým čtyřiatřiceti vědců ze čtrnácti zemí čtyř kontinentů geneticky prozkoumal vzorky kostí pocházející od osmnácti různých lidí napříč jihovýchodní Asií. Stáří kostí se přitom pohybovalo od 1700 do 4100 let, a pokrývalo tak období bezprostředně následující po plošném rozšíření zemědělství v neolitu až do doby železné.

Genetické analýzy potvrdily předpoklad, že zemědělci do jihovýchodní Asie přišli z jižní Číny, i to, že nejspíše mluvili austroasijskými jazyky. Těmito jazyky odvozenými z jazyka, možná jazyků, prvních zemědělců jihovýchodní Asie se dodnes mluví od Indie po Vietnam.

Překvapivý byl vysoký podíl genetické informace pocházející z populací lovců a sběračů, který činil pětadvacet až třicet procent. Ukázalo se tak, že lovci a sběrači s nově příchozími zemědělci nejen přicházeli do styku, ale také se s nimi mísili.

Není dosud jasné, zda se tak dělo již v Číně, nebo až v jihovýchodní Asii. Důležité ale je, že právě tehdy došlo k výrazné obměně populací i jazyků jihovýchodní Asie, a právě tehdy vznikal typický genetický profil, charakteristický pro dnešní populaci regionu. Podobně jako v Evropě, i v jihovýchodní Asii totiž vykazují od doby bronzové dávní lidé blízkou příbuznost s majoritními skupinami současné populace.

Zemědělci, kteří přišli do jihovýchodní Asie, však původní lovce a sběrače zcela nevytlačili. „Předchozí genetický výzkum ukázal, že populace takzvaných negritů v jihovýchodní Asii jsou přímými potomky původních lovců a sběračů, kteří oblast obývali před příchodem zemědělců,“ upřesňuje genetik Pavel Flegontov, který je členem autorského týmu.

„Mezi potomky prastarých lovců a sběračů, relativně málo promíšených s Asiaty, patří například Ongové z Andamanských ostrovů, Jehai, Bateq a jiné etnické skupiny v Malajsii, nebo Maniq v Thajsku. Malým tělesným vzrůstem, tmavou pletí a kudrnatými černými vlasy připomínají negrité africké pygmeje a výrazně se tak liší od většiny obyvatel Asie. Některé komunity negritů dodnes žijí v lesích jihovýchodní Asie, kde si uchovávají lovecko-sběračský způsob života,“ dodává. 

Studie na druhou stranu také ukázala, že výše popsaný scénář není univerzální pro celý region. Situace byla poněkud složitější a jihovýchodní Asii zjevně osidlovali zemědělci nejen z jižní Číny. Například vzorky z území Barmy zřetelně neměly austroasijský původ a lze se domnívat, že tamní zemědělská kolonizace probíhala z jiného zdroje ve východní Asii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 9 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 17 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...