Kde se vzali černoši v Asii? Genetická analýza ukázala, že tu byli dříve než dnešní obyvatelé

Prestižní vědecký časopis Science publikoval výsledky výzkumu, který poprvé poodhaluje genetické pozadí vzniku současné populace jihovýchodní Asie. Zdejší negrité mají kořeny u lovců a sběračů, kteří oblast obývali ještě před příchodem „kolonialistické“ populace z oblasti jižní Číny. Jedním z členů mezinárodního vědeckého týmu i spoluautorem publikace je Pavel Flegontov z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.

Jihovýchodní Asie byla plošně osídlena moderním člověkem před padesáti tisíci lety. Podobně jako v jiných částech světa sem přineslo zásadní změny rozšíření zemědělství, zejména pěstování rýže. Stalo se tak před 4500–4000 lety, přičemž se navždy změnily nejen samotné lidské populace, ale také rozšíření jazyků, technologie a způsob získávání obživy.

Na základě archeologických nálezů, zejména jednotného stylu nástrojů a keramiky napříč regionem, se předpokládalo, že populační a kulturní změny provázející nástup zemědělství v jihovýchodní Asii probíhaly v důsledku imigrace zemědělců, kteří nebyli blízce příbuzní s tamními lovci a sběrači.

Předpokládalo se rovněž, že příchozí zemědělci mluvili austroasijskými jazyky, které jsou dnes v regionu rozšířeny jen ostrůvkovitě. Znamená to, že plošné rozšíření jazyků jako například thajština, barmština a malajština, které dnes v regionu dominují, je důsledkem až pozdějších stěhování populací.

Jakkoliv je archeologický záznam výmluvný, neexistovaly dosud genetické analýzy, které by ověřily platnost hypotézy o příchodu zemědělců z jižní Číny ani to, do jaké míry jsou dnešní majoritní skupiny obyvatel jihovýchodní Asie od dávných zemědělců odvozeny.

Kdo osídlil jihovýchodní Asii?

Mezinárodní tým čtyřiatřiceti vědců ze čtrnácti zemí čtyř kontinentů geneticky prozkoumal vzorky kostí pocházející od osmnácti různých lidí napříč jihovýchodní Asií. Stáří kostí se přitom pohybovalo od 1700 do 4100 let, a pokrývalo tak období bezprostředně následující po plošném rozšíření zemědělství v neolitu až do doby železné.

Genetické analýzy potvrdily předpoklad, že zemědělci do jihovýchodní Asie přišli z jižní Číny, i to, že nejspíše mluvili austroasijskými jazyky. Těmito jazyky odvozenými z jazyka, možná jazyků, prvních zemědělců jihovýchodní Asie se dodnes mluví od Indie po Vietnam.

Překvapivý byl vysoký podíl genetické informace pocházející z populací lovců a sběračů, který činil pětadvacet až třicet procent. Ukázalo se tak, že lovci a sběrači s nově příchozími zemědělci nejen přicházeli do styku, ale také se s nimi mísili.

Není dosud jasné, zda se tak dělo již v Číně, nebo až v jihovýchodní Asii. Důležité ale je, že právě tehdy došlo k výrazné obměně populací i jazyků jihovýchodní Asie, a právě tehdy vznikal typický genetický profil, charakteristický pro dnešní populaci regionu. Podobně jako v Evropě, i v jihovýchodní Asii totiž vykazují od doby bronzové dávní lidé blízkou příbuznost s majoritními skupinami současné populace.

Zemědělci, kteří přišli do jihovýchodní Asie, však původní lovce a sběrače zcela nevytlačili. „Předchozí genetický výzkum ukázal, že populace takzvaných negritů v jihovýchodní Asii jsou přímými potomky původních lovců a sběračů, kteří oblast obývali před příchodem zemědělců,“ upřesňuje genetik Pavel Flegontov, který je členem autorského týmu.

„Mezi potomky prastarých lovců a sběračů, relativně málo promíšených s Asiaty, patří například Ongové z Andamanských ostrovů, Jehai, Bateq a jiné etnické skupiny v Malajsii, nebo Maniq v Thajsku. Malým tělesným vzrůstem, tmavou pletí a kudrnatými černými vlasy připomínají negrité africké pygmeje a výrazně se tak liší od většiny obyvatel Asie. Některé komunity negritů dodnes žijí v lesích jihovýchodní Asie, kde si uchovávají lovecko-sběračský způsob života,“ dodává. 

Studie na druhou stranu také ukázala, že výše popsaný scénář není univerzální pro celý region. Situace byla poněkud složitější a jihovýchodní Asii zjevně osidlovali zemědělci nejen z jižní Číny. Například vzorky z území Barmy zřetelně neměly austroasijský původ a lze se domnívat, že tamní zemědělská kolonizace probíhala z jiného zdroje ve východní Asii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 16 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 18 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 23 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...