Jak Německo chrání whistleblowery ve vědě? Má to na starost vědecký ombudsman

Ani věda není imunní vůči podvodům, plagiátorství nebo sporům o autorství objevů nebo článků.

Ochrana whistleblowerů ve vědeckém prostředí a nastavení systému pro potrestání podvodníků. I o těchto tématech mluvil v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd německý vědecký ombudsman. Zaměřuje se na porušování pravidel mezi vědci – většinou jde o spory o autorství vědeckých článků nebo plagiátorství. Ročně spolu s kolegy řeší celkově 70 až 80 případů porušení takových pravidel.

Nahrávám video
Martin Hof o funkci vědeckého ombudsmana
Zdroj: ČT24

Prof. Dr. Joachim Heberle z Freie Universität Berlin má zvláštní funkci – je to Německý ombudsman pro vědu. Jde o nezávislý poradní a zprostředkovatelský orgán, založený nadací Deutschen Forschungsgemeinschaft už v roce 1999. Vědci v Německu se mohou na tuto instituci obrátit v otázkách „dobré vědecké praxe“ (což jsou obyčejné podvody a padělání ve vědě) a vědeckého zneužití.

Od svého založení v roce 2014 řešil úřad veřejného ochránce práv více než 650 případů, zhruba 45 ročně. Tento orgán tvoří čtyři vědci z různých univerzit v aktuálním složení: Stepan Rixen (právo), Brigitte M. Jockusche (biologie), Joachim Heberle (biofyzika) a Renate Scheibe (biologie). Joachim Heberle je členem orgánu od roku 2014.

Profesor Haberle o praxi vědeckého whistleblowera promluvil v Praze v úterý 29. srpna v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského.

Nahrávám video
Vědecký ombudsman česky
Zdroj: ČT24
Nahrávám video
Vědecký ombudsman, originální verze
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026
Načítání...