Jak Německo chrání whistleblowery ve vědě? Má to na starost vědecký ombudsman

Ani věda není imunní vůči podvodům, plagiátorství nebo sporům o autorství objevů nebo článků.

Ochrana whistleblowerů ve vědeckém prostředí a nastavení systému pro potrestání podvodníků. I o těchto tématech mluvil v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd německý vědecký ombudsman. Zaměřuje se na porušování pravidel mezi vědci – většinou jde o spory o autorství vědeckých článků nebo plagiátorství. Ročně spolu s kolegy řeší celkově 70 až 80 případů porušení takových pravidel.

Nahrávám video

Prof. Dr. Joachim Heberle z Freie Universität Berlin má zvláštní funkci – je to Německý ombudsman pro vědu. Jde o nezávislý poradní a zprostředkovatelský orgán, založený nadací Deutschen Forschungsgemeinschaft už v roce 1999. Vědci v Německu se mohou na tuto instituci obrátit v otázkách „dobré vědecké praxe“ (což jsou obyčejné podvody a padělání ve vědě) a vědeckého zneužití.

Od svého založení v roce 2014 řešil úřad veřejného ochránce práv více než 650 případů, zhruba 45 ročně. Tento orgán tvoří čtyři vědci z různých univerzit v aktuálním složení: Stepan Rixen (právo), Brigitte M. Jockusche (biologie), Joachim Heberle (biofyzika) a Renate Scheibe (biologie). Joachim Heberle je členem orgánu od roku 2014.

Profesor Haberle o praxi vědeckého whistleblowera promluvil v Praze v úterý 29. srpna v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského.

Nahrávám video
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
včera v 07:00

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
včera v 06:00

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.