Komise Národní akademie věd Spojených států amerických vypracovala doporučení ohledně genetické úpravy embryí. Radí, aby se tato metoda používala pouze v případě léčby nebo jako předcházení nemocí. Výroba „dětí na objednávku“ tedy stále není možná.
Děti na zakázku i léčba rakoviny. USA nastavují pravidla pro genetické úpravy lidí
Díky obrovskému pokroku v nástrojích na úpravu genů umí vědci v současné době poměrně snadno geny vyřezávat, měnit i opravovat. Tímto způsobem mohou odstraňovat nechtěné mutace nebo naopak poskytovat organismům pozitivní vlastnosti. Jenže mezi „mohou“ a „smí“ je velký rozdíl.
- Národní akademie věd Spojených států amerických je americká instituce, jejíž členové slouží pro bono jako národní poradci v oblasti vědy, techniky a medicíny. Založil ji roku 1863 americký prezident Abraham Lincoln.
V USA zatím tato léčba není povolená, s několika výjimkami u klinických testů, zejména u rakoviny, ale její potenciál je takový, že ho nejde ignorovat. A tak Národní akademie věd Spojených států amerických oslovila nejlepší vědce, etiky a právníky, kteří se tomuto oboru věnují, a požádala je, aby jí poskytli svou expertizu. Výsledná studie vyšla po půl roce práce v úterý 14. února 2017.
Autoři doporučují, aby vůči genetickým úpravám embryí byli všichni i v budoucnu velmi opatrní. Radí, aby se tato technika používala pro léčbu nemocí, ale současně se jasně vyslovují proti „výrobě dětí na zakázku“, kterou by tato technologie také umožnila. „Komise doporučuje, aby se edice genomu pro jiné než léčebné účely v současnosti neprováděla; pro veřejné diskuze na toto téma je zásadní, aby toto předcházelo jakýmkoliv rozhodnutím.“
Zázračný lékař CRISPR stříhá DNA jako filmař video
Za rychlý posun od teorie k praxi může nástroj CRISPR, což je vlastně metoda, jak vypnout nebo upravit genom. Jednoduše vyřadí část DNA nebo ji nahradí částí jinou, klidně i z jiného tvora. Potenciální využití je obrovské – od léčby rakoviny nebo AIDS až po opravu genetických poruch anebo kosmetické úpravy lidí. Metoda CRISPR je oproti jiným postupům editace genů nesrovnatelně levnější a současně velmi rychlá.
Teoretické možnosti jsou ohromné. Dnes už velmi dobře známe funkce nejrůznějších genů, takže lékaři by měli být schopni dostatečně bohatému klientovi připravit například potomka „na klíč“. Do jeho „obyčejné“ DNA by jen vložili geny spojené s vyšší inteligencí, menší náchylností vůči rakovině, pevnější kosti nebo větší sílu a odolnost. Anebo třeba zelené oči…
Etické dopady takových programů jsou však velmi kontroverzní – bohatí a chudí by se velmi rychle stali ještě rozdílnějšími než nyní, ale chudí by vlastně ztratili i evoluční šanci, aby jejich potomci mohli vstoupit do světa bohatých. Jejich děti by v boji genů startovaly s obrovským handicapem.
Komise tedy doporučuje, aby státní orgány podporovaly veřejnou a politickou diskusi týkající se editace lidského genomu k jiným účelům než léčbě a prevenci nemocí nebo handicapů. Než se přikročí k nějakým povolením v léčbě i vylepšování, musí být dohoda ve společnosti, kde je hranice, co ještě s našimi geny chceme udělat, a co už ne.
Co se děje jinde?
Dnes už probíhají testy, kdy jsou editovány geny u dospělých – jde například o čínský výzkum, do kterého jsou zapojeni pacienti s rakovinou plic, pro které už není jiná naděje na uzdravení.
Revoluční lékařský zákrok proběhl 28. října 2016 v čínském městě Čcheng-tu na Sečuánské univerzitě. Onkolog Lu You vložil geneticky upravené buňky do těla člověka trpícího agresivní formou rakoviny. Z hlediska vědeckého výzkumu jde o zcela mimořádnou událost.
Pro americký vědecký magazín Nature význam tohoto kroku okomentoval Carl June, jeden z nejlepších světových expertů na imunoterapii: „Myslím, že to spustí Sputnik 2.0, biomedicínský souboj mezi Čínou a Spojenými státy, což je důležité – soupeření většinou zlepšuje kvalitu výsledného výrobku.“ A v tomto případě je tím výrobkem lidské zdraví. Čínský tým dostal etický souhlas s kontroverzním experimentem už v červenci loňského roku.