Člověk možná není v boji proti Alzheimerově chorobě osamocen. Vědci poprvé našli její typické projevy také u starých šimpanzů – není však zatím jasné, zda jsou jeho důsledkem také stařecké demence, podobně jako u lidí.
Alzheimerovu chorobu zřejmě mají i šimpanzi. Mění to pohled na její původ
U lidí, kteří trpí Alzheimerovou chorobou, se v mozku nahromaďuje protein beta-amyloid. Mezi mozkovými buňkami vytváří jakýsi povlak, který pak způsobuje změny v proteinu tau – v mozkové hmotě vznikají spleti vláken, a to vede k poškození nervových synapsí a axonů, tedy důležitých mozkových struktur. Jejich narušení vede k širokému spektru neurologických projevů, jež jsou pro Alzheimerovu chorobu typické.
- Alzheimerova nemoc je nejčastější příčinou demence. Jde o degenerativní onemocnění mozku provázené postupnou ztrátou myšlení, paměti, úsudku i orientace. Vede nakonec k rozpadu osobnosti a závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.
Pro vědce je složité studovat projevy Alzheimerovy poruchy především proto, že u zvířat se výše zmíněné plaky a spleti vláken neobjevují. Jediný příklad, kdy byly pozorovány, byl u jednačtyřicetiletého šimpanze, ale podle všeho je u něj způsobil infarkt. Nyní se ale objevil výzkum, který zřejmě některé z těchto struktur u většího množství šimpanzů dokázal vysledovat.
Reportáž: Tým z Akademie věd odhalil jednu z příčin Alzheimera (zdroj: ČT24)
Vedla ho Melisa Edlerová z Northeast Ohio Medical University. Měla příležitost studovat dvacet mozků starých šimpanzů ve věku mezi 37 a 62 roky. Vědci zkoumali čtyři oblasti v šimpanzím neokortexu a hippokampu, což jsou místa nejčastěji spojovaná se vznikem Alzheimerovy choroby u lidí. U dvanácti šimpanzů našli v mozku obě výše zmíněné struktury – tedy beta-amyloidový plak i rané formy motanice proteinu tau. Čím starší byli šimpanzi, tím více takových poruch u nich experti našli.
Trpí šimpanzi na Alzheimera? Nevíme
Vědci bohužel nebyli schopní zjistit, jestli se tyto změny mozků nějak projevily na chování šimpanzů v době, kdy byli staří. Mozky se totiž sháněly několik desítek let a nebylo možné shromáždit data o tom, jak se šimpanzi chovali – není tedy možné říci, zda se vyskytly nějaké poruchy chování, paměti nebo další komplikace spojené s Alzheimerovou chorobou u lidí. Zatím ale nebyly pozorovány tyto drastické projevy; autoři práce si myslí, že se mozkové změny u šimpanzů takto neprojevují, ale nejsou to schopní prokázat.
Tato práce přispívá k rostoucímu množství důkazů, že tyto struktury jsou zřejmě spíše vedlejším efektem Alzheimerovy choroby než příčinou nemoci. Lidé by pak mohli mít v mozcích něco výjimečného, něco, co je odlišuje od ostatních primátů. Pokud by se podařilo najít tyto klíčové rozdíly mezi lidským a šimpanzím mozkem, mohlo by to pomoci najít příčinu vzniku u lidí. A pak na to nasadit léky…
Alzheimer v Česku i ve světě
- Česká republika přispívá k výzkumu
Mezinárodní tým vědců, kteří působí v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského v Akademii věd ČR, objasnil vloni jednu z příčin Alzheimerovy choroby. Pomocí moderní mikroskopické metody, kterou pro výzkum vyvinul, zjistil, na jakém principu fungují molekuly této zákeřné nemoci. Objev může do budoucna pomoci lépe pochopit, jak nemoc funguje, a přispět k vývoji nové léčby.
Alzheimerovu nemoc má 140 000 Češek a Čechů a se stárnutím nemocných přibývá. V roce 2050 jich ale může být v ČR 225 000. Po celém světě je asi 44 milionů případů této choroby. Ve zdravotnických a sociálních zařízeních se léčí minimum, tři čtvrtiny jsou v péči rodin, kterým se dostává jen velmi malé nebo žádné pomoci, řekla předsedkyně České Alzheimerovské společnosti (ČAS) Iva Holmerová. Politici by podle ní už měli začít řešit zajištění péče o nemocné i pomoc rodinám a přijmout národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc. „Permanentně politiky oslovujeme, ale stále bez výsledku,“ uvedla a připomněla, že národní plány v USA či Francii podpořili prezidenti.
Problém je, že léčba této choroby je extrémně nákladná. Na léčbu pacientů s Alzheimerovou chorobou vydají pojišťovny ročně zřejmě více než miliardu korun a tyto výdaje v posledních letech stoupají. Podle odborníků ale velká část nákladů na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou či demencí jde také z peněženek rodinných příslušníků, kteří o své příbuzné pečují. V Česku je dlouhodobě nedostatek lůžkových zařízení pro tyto pacienty, většina z nich tak zůstává v péči rodiny.
Podle sítě Alzheimercenter, která má v Česku osm specializovaných zařízení, trpí demencí čtvrtina lidí starších 85 let, přičemž Alzheimerova choroba se na tomto čísle podílí z 60 procent. Ve věku nad 65 let má tuto nemoc každý 20. člověk a zvyšuje se počet nemocných i v mladších věkových kategoriích.