Zemětřesení v Chile se řadí mezi nejsilnější, poslalo cunami přes čtvrt světa

Santiago de Chile - Jedno z nejsilnějších zemětřesení, která kdy byla změřena, zasáhlo Chile. Otřes mohutnější než ten, který před šesti týdny zpustošil Haiti, zabil přes 300 lidí. Mrtvých ale může být mnohem více. Epicentrum zemětřesení, které podle americké geologické služby dosáhlo síly až 8,8 stupně Richterovy škály, leželo v Tichém oceánu. Jeho následkem se navíc zvedla vlna cunami, která ohrožuje některé ostrovy dál od pobřeží, dorazit by ale mohla až do Japonska. Varování před přívalovou vlnou platilo i pro celou oblast Pacifiku, to ale bylo během dnešní noci zrušeno.

Země se začala otřásat v 7:34 středoevropského času asi 317 kilometrů jihozápadně od metropole Santiaga de Chile v hloubce 55 kilometrů. Následně byly zaznamenány tři dodatečné otřesy, první o síle 6,9 Richtera a další pak menší.

Zemětřesení si zatím vyžádalo více než 300 obětí. Jejich počet ale ještě podle úřadů může narůst, stejně jako počet zraněných. Prezidentka Michelle Bacheletová vyhlásila stav nouze a vyzvala občany, aby zachovali klid.

České velvyslanectví v Santiagu informovalo, že zatím nemá žádné zprávy o případných českých obětech. V zemi je nyní podle informací Asociace českých cestovních kanceláří přibližně 150 českých turistů. „Je veliké štěstí, že čeští turisté se pohybují buď na samém jihu, nebo naopak na severu, což jsou dvě místa, která jsou turisticky velmi atraktivní, a tam zemětřesení nebylo až tak veliké,“ poznamenal český velvyslanec v Chile Zdeněk Kubánek.

Zřejmě největší škody napáchaly otřesy v lidnaté oblasti devítisettisícového města Concepción, které bylo nejblíže epicentra. Kromě jiného tam spadl patnáctipatrový dům, některé další domy začaly hořet, propadl se most, vážně byly poškozeny vozovky. Policie musela šetřit i několik případů drancování. Silně utrpěl také historický střed nedalekého města Talca a mnoho zřícených domů je ve městě Curicó. Na řadě míst v Chile byly hlášeny výpadky elektrického proudu, telefonních spojů a prasklá potrubí vodovodů a plynovodů.

Cunami hrozí i druhé straně Pacifiku

Varování před cunami platí pro všechny státy na pobřeží Tichého oceánu západně od Chile. Obyvatelé Galapág a Velikonočního ostrova se už evakuovaly od pobřeží. Přílivová vlna se přehnala přes souostroví Juana Fernandeze vzdáleného od Chile asi 700 kilometrů. Nejméně tři lidé přišli o život na ostrově Robinsona Crusoe. Dvoumetrové vlny bez ničivých účinků zalily pobřeží Francouzské Polynésie. Cunami se blíží na Havaj.

Systém včasného varování podobně zafungoval v celé oblasti Tichého oceánu. Pro Havaj geologové počítali s asi dvou a půl metrovými vlnami. „Očekáváme, že pro Havaj to bude největší cunami od roku 1964. Nejspíš ale nedojde na katastrofický scénář. Pro lidi na pobřeží to ale samozřejmě znamená riziko,“ upozornil ředitel Tichomořského střediska pro varování před cunami Charles McCreary.

Zdeněk Kubánek, velvyslanec ČR v Chile:

„Nemáme hlášeny újmy na zdraví českých občanů, ať už občanů, kteří pracují v Chilské republice, nebo těch, kteří se sem vydali za účelem turistiky. V každém případě náš zastupitelský úřad vyvine všemožné úsilí a bude připraven 24 hodin denně našim občanům poskytnout všestrannou pomoc.“

Oblast podél chilského pobřeží zakouší otřesy země poměrně často. „Je to území, kde dochází k podsouvání oceánské desky Nazca pod desku  jihoamerickou, a právě na kontaktu těchto desek, v takzvané zóně subdukce, dochází k zemětřesení,“ vysvětlil Bohumír Jánský z Katedry geografie Karlovy univerzity.

Velké zemětřesení zasáhlo stejnou oblast Chile 22. května 1960. Otřesy tehdy měly intenzitu 9,5 stupně Richtera, vyžádaly si víc než 1600 lidských životů a dva miliony lidí připravily o přístřeší. „Právě Concepción a další města byla postižena vlnou cunami, ta dokonce postoupila proti proudu několika řek dále do vnitrozemí,“ připomněl Jánský.

Během dne začaly ze světa přicházet první projevy solidarity s obyvateli Chile. Pomoc jim už nabídla Evropská unie i řada jejích členských států sama za sebe a také Spojené státy.

Zemětřesení v Chile mohlo mít podle odborníků souvislost se včerejšími otřesy na opačném konci pacifické zemské kry. V pátek pozdě večer zaznamenaly seismografy v Japonsku záchvěvy o síle 6,9 stupně Richterovy škály. Škody zde však byly minimální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 5 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 43 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 52 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...