Moskva – Český prezident Miloš Zeman spolu s třiceti dalšími politiky z Ruska i dalších zemí uctil památku sovětských vojáků, kteří padli ve druhé světové válce. K hrobu neznámého vojína v Alexandrovském parku u kremelské zdi položil kytici rudých karafiátů. Právě uctění památky padlých označil Miloš Zeman za hlavní důvod své cesty, kterou musel v Česku bránit před rozsáhlou kritikou. Čeká ho ovšem ještě dvoustranné jednání s ruským prezidentem. Během vojenské přehlídky jednal Miloš Zeman v Kremlu se slovenským premiérem Robertem Ficem.
Zeman uctil památku padlých, s Ficem domlouval stavbu průplavu
U kremelské zdi jsou pohřbeni lidé, kteří vytvářeli dějiny novodobého Ruska a Sovětského svazu – Jurij Gagarin, Georgij Žukov, Ivan Koněv, Maxim Gorkij i Stalin. V den, kdy Rusko slaví 70 let od konce druhé světové války (přečtěte si o důvodu, proč Rusko slaví až den po západu), ale patří veškerá pozornost hrobu neznámého vojína s bronzovou kompozicí vojenské přílby a snítky vavřínu položené na bojovém praporu. Třicítka ruských politiků i světových státníků včetně českého prezidenta Miloše Zemana k ní položila květiny, aby uctila památku milionů sovětských vojáků zabitých během druhé světové války, ve které Sovětský svaz bojoval proti Polsku, Rumunsku, pobaltským zemím, Finsku, Německu, Íránu a Japonsku.
Miloš Zeman před svojí cestou zdůrazňoval, že právě uctění památky sovětských vojáků je důvod, proč do Moskvy 9. května odletěl – zdůrazňoval, že se chce poklonit „památce mrtvých, nikoli živých“. Koncem dubna prezident řekl, že nejede uctít pouze vojáky Rudé armády, ale také Ruské osvobozenecké armády, kteří v době pražského povstání vystoupili na podporu povstalců. „Vlasovovi vojáci byli také Rusové,“ řekl tehdy Miloš Zeman ve vysílání Českého rozhlasu.
Na Fica vytáhl prezident oblíbené téma – propojení vodních cest
Rozhodnutí poklonit se památce mrtvých, nikoli živých vedlo prezidenta k tomu, že se před pietou u kremelské zdi nezúčastnil vojenské přehlídky na Rudém náměstí, kde defilovaly armády některých bývalých sovětských zemí, Číny, ale především Rusko představilo své nejmodernější zbraně. V jejím průběhu pobýval Miloš Zeman v Kremlu, kde se sešel se slovenským premiérem Robertem Ficem. Jednali o dopravní infrastruktuře mezi oběma zeměmi.
Robert Fico řekl po jednání, že byla řeč mimo jiné o propojení řek Moravy a Váhu, které má navazovat na vodní koridor Dunaj–Odra–Labe. „Je to obrovský projekt, který pan prezident Zeman dlouhodobě prosazuje, a to je propojení Labe, Odry a potom směrem až na Dunaj,“ řekl slovenský premiér, který také od českého prezidenta dostal některé podklady. Miloš Zeman vznik vodního koridoru dlouhodobě propaguje. Vzbudil tak polemiku o jeho potřebnosti, dosud nepřekonaným problémem a podmínkou k dalším etapám je však splavnění Labe prostřednictvím nového jezu, který rovněž vzbuzuje kontroverze. Podle Roberta Fica může být propojení Moravy a Váhu tématem společného jednání vlád České a Slovenské republiky, které proběhne příští týden ve Valticích na Břeclavsku.
Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka také Miloš Zeman s Robertem Ficem sledovali průběh přehlídky v televizi. Zeman a Fico jsou spolu s kyperským prezidentem jedinými vrcholnými státníky zemí Evropské unie, kteří přijali pozvání na moskevské oslavy výročí konce války. Některé další země – Francii, Itálii či Slovinsko – zastupují níže postavení členové vlády, Řecko poslalo do Moskvy předsedu parlamentu.
Vedle slovenského premiéra jednal Miloš Zeman také s makedonským prezidentem Ďorďe Ivanovem, kterému předal poselství od Evropské komise.
Český prezident se odpoledne před odletem do Prahy ještě sejde s Vladimirem Putinem k dvoustrannému rozhovoru, který má podle Kremlu trvat zhruba hodinu. Jiří Ovčáček uvedl, že se má týkat především ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi. „Samozřejmě se budeme zabývat především nesplacenými pohledávkami v Ruské federaci. Jenom pro příklad, jedna jediná z nich týkající se jedné elektrárny zahrnuje částku pěti miliard korun, a to je jenom jedna z nich,“ řekl v pátek prezident Zeman.