Zbraň ukrajinských oligarchů – co jsou dobrovolnické prapory zač?

Doněck – Na východní Ukrajině pokračují místy přestřelky – navzdory dohodám z Minsku. Intenzita bojů se ale od února přece jen snížila. Výrazně do nich zasáhly dobrovolnické prapory. Vláda se je snaží postupně dostat pod kontrolu. Prapory z velké části financují oligarchové, kteří mají na dobrovolníky značný vliv.

Batalion Azov bojuje pod žlutou vlajkou s vlčím hákem. U jeho zrodu stáli ukrajinští neonacisté. Postupně ale přicházeli další dobrovolníci – policisté i bývalí vojáci. Azov sponzoruje několik ruských oligarchů, mezi nimi i Dněpropetrovský gubernátor Ihor Kolomojskyj. 

Prapor bojoval v Doněcku, u Ilovajsku a v současné době brání předměstí černomořského přístavu Mariupol. „Naše pozice pravidelně ostřelují ze 120mm a 82mm minometů, kulometů, protitankových zbraní a jsou tu i ostřelovači. Boj neskončil. Příměří je nezajímá,“ konstatoval bojovník praporu Azov Tantsor. 

Ukrajinský prezident Petro Porošenko už dříve avizoval, že nehodlá dovolit oligarchům, aby si pořizovali soukromé armády operující mimo oficiální vojenské struktury. Ostrý spor v minulých dnech propukl mezi ním a Kolomojským. Porošenko nakonec miliardáře odvolal.

  • Kolomojskyj jako nekompromisní odpůrce agresivních kroků Ruska na východě Ukrajiny má podle ukrajinských médií značný vliv na průběh bojových operací proti separatistům. Velkou část bojovníků sám financuje.
  • Podle kritiků ale situaci v Donbasu zneužívá i k posílení svých podnikatelských aktivit v oblasti. Zároveň má rozhodující zásluhu na tom, že Dněpropetrovské oblasti bezprostředně přiléhající k povstaleckým zónám se proruské povstání vyhnulo.
Nahrávám video

Stejně jako Azov, je terčem kritiky i prapor Ajdar. Kvůli obvinění z mučení zajatců a porušování lidských práv ho Kyjev i přes protesty rozpustil a část bojovníků zařadil pod velení ukrajinské armády. Dobrovolnický prapor Donbas je už přímo podřízen velení ministerstva vnitra. Tvoří ho veteráni ukrajinské i sovětské armády. 

David Svoboda, ukrajinista

„Vážným problémem takovýchto praporů je disciplína, páchání různých přečinů. Na druhou stranu jejich bojové zásluhy jsou nesporné. Odrážejí ducha ukrajinské společnosti, která podnikla revoluci vedena velkou nedůvěrou ke státním orgánům. Dobrovolnické prapory i armáda se opírají o finanční i materiální příspěvky společnosti – zdaleka ne pouze oligarchů. Páteř jednotek tvoří lidé, kteří se nadšeně vrhli do boje, který regulérní ukrajinské složky zastihl nepřipravené. Obavy, že tam slouží lidé patřící ke krajní pravici, nejsou neopodstatněné, ale je to jen výseč.“

Na obou stranách konfliktu bojují také cizinci – kupříkladu Čečenci. Prapor Vostok, který se přidal k povstalcům, existuje už od roku 1991. Tehdy působil v Čečensku a Moskvě loajální Čečenci stále tvoří jeho jádro. „Bojuji tu za svoji rodinu, za svou zemi. Protože nechci, aby v téhle zemi vládli fašisté,“ konstatuje jeden z bojovníků. 

Dobrovolnické prapory na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Separatisté nicméně tvrdí, že za Vostok bojují místní obyvatelé a bývalí členové ukrajinských jednotek Berkut. Čistě čečenská jednotka se na východě Ukrajiny objevila loni v zimě. Prapor Smrt se nijak netajil tím, že v něm slouží bývalí příslušníci ruských speciálních jednotek.  

Příměří i provokace 

Konflikt na východní Ukrajině trvá již takřka rok. Za tu dobu si vyžádal přes šest tisíc obětí. V současné době v Donbasu oficiálně platí příměří dohodnuté v Minsku. Armáda a povstalci se ale vzájemně obviňují z jeho porušování. Za poslední den sice žádný voják nepadl, podle armády jsou ale čtyři zranění. 

Provokace separatistů se podle mluvčího odehrávaly prakticky po celé frontové linii. „Tradičně neklidně bylo v okolí doněckého letiště. Tam jsme zaznamenali polovičku ze všech případů porušení klidu zbraní povstalci,“ sdělil armádní mluvčí Andrij Lysenko. Nepřítel podle něj vedl palbu i z tanků, minometů a protiletadlových kanónů. 

Naopak separatisté obvinili armádu, že ostřelovala z děl město Horlivka. Oběti zatím hlášeny nejsou. Hnutí odporu proti kyjevskému režimu se podle serveru Novorosinform naopak přihlásilo k sestřelení ukrajinského bitevního vrtulníku Mi-24. Ten se v úterý zřítil při letu z Kyjeva do Lvova na západě země. „(…) vrtulníky jen tak nepadají… a můžeme potvrdit, že partyzáni se vyskytují nejen v Charkovské a Oděské oblasti. Kyjeve, Lvove – nemyslete si, že se podaří uniknout spravedlivému trestu. Toto je jen začátek!“ uvedli prý „lidoví partyzáni“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
Právě teď

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 31 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 1 hhodinou

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 2 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 5 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.