Brusel - Třetí největší frakcí v Evropském parlamentu je k dnešnímu dni Skupina evropských konzervativců a reformistů (ECR), kam patří i dva europoslanci z ODS. Frakce, jejíž výraznou součástí jsou také britští konzervativci, dnes přijala do svých řad Alternativu pro Německo (AfD) a zřejmě tím zkomplikovala situaci britskému premiérovi Davidu Cameronovi při jeho jednáních s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Dnes zvolený předseda frakce Syed Kamall z Velké Británie novinářům po schůzi ECR řekl, že Cameron jasně konzervativní europoslance požádal, aby pro přijetí AfD v tajné volbě nehlasovali. „Chce dobré pracovní vztahy s ostatními lídry, ale my mu museli připomenout, že ve skupině už nyní nedominujeme,“ poznamenal Kamall. „Musíme respektovat diverzitu naší skupiny,“ dodal. AfD má ale podle něj reformní program.
Euroskeptická AfD získala v květnových eurovolbách v Německu sedm procent hlasů a s nimi i sedm poslaneckých mandátů. Rok po založení strany to byl jasný úspěch programu strany, která je v opozici vůči CDU kancléřky Merkelové. Právě CDU je přitom pro konzervativce partnerskou stranou a Cameron kancléřku potřebuje jako spojence v evropských politických jednáních.
Pro Jana Zahradila z ODS je velikost frakce především „psychologickým průlomem“. „Velká koalice tvořená federalistickými lidovci a socialisty musela jasně poznat, že je tady silný antifederalistický proud,“ řekl. Přinese to podle něj ECR výhody při obsazování parlamentních pozic, například v čele výborů či místopředsednických postů. „Budeme mít větší vliv na chod Evropského parlamentu,“ upozornil.
Souběžně s ustavováním frakcí dnes v Evropském parlamentu jedná stálý předseda jednání členských zemí Herman Van Rompuy o komplikované situaci kolem obsazení postu budoucího šéfa nové Evropské komise. Nový předseda Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber dnes novinářům řekl, že při schůzce dal Van Rompuyovi jasně najevo trvající podporu EPP někdejšímu lucemburskému premiérovi Jeanu-Claudu Junckerovi. Nikdo jiný podle Webera nebude schopen získat při červencovém hlasování v Evropském parlamentu potřebnou nadpoloviční většinu. Pokud se prý „některé“ členské země rozhodnou podporovat nominaci někoho jiného, mohou tím odstartovat institucionální krizi.
Junckerovo jméno ovšem tvrdě odmítá právě Cameron. O situaci jednal počátkem týdne ve Švédsku nejen s Merkelovou, ale také s nizozemským premiérem Markem Ruttem a domácím hostitelem Fredrikem Reinfeldtem. Uvedli pak, že nejprve je třeba najít shodu nad programem budoucí komise a teprve poté hledat vhodného kandidáta, který by jej dokázal uskutečnit.
