Moskva - Smrt 20 lidí z ruské jaderné ponorky Něrpa má na svědomí jeden z námořníků. Vyplývá to ze zprávy komise vyšetřující sobotní neštěstí. Jeden z členů posádky zapnul bez povolení a bezdůvodně protipožární systém, který na palubu ponorky vypustil jedovatý freon. Zkušební plavbu v Japonském moři nepřežili 3 námořníci a 17 specialistů z ruských loděnic. Viník se přiznal a bylo proti němu zahájeno trestní stíhání. Jeho kolegové ale pochybují o jeho vině. Obviněnému námořníkovi hrozí za nedbalost až sedm let vězení.
Oficiální závěr vyšetřovací komise ruské prokuratury, který oznámil její mluvčí Vladimir Markin, dnes zveřejnila ruská média. Jak Markin upřesnil, bylo proti nejmenovanému námořníkovi zahájeno trestní stíhání pro „porušení námořních pravidel s následkem zavinění smrti osob z nedbalosti nebo s jinými vážnými důsledky“.
Vladimir Markin:
„Námořník už svou vinu přiznal.“
Zapojení protipožárního systému, který vypustil na posádku jedovatý plyn freon, způsobilo smrt tří námořníků a 17 specialistů z loděnic a zbrojních podniků, kteří se účastnili zkušební plavby ponorky v Japonském moři. Dalších 21 lidí na palubě se přiotrávilo a muselo být hospitalizováno.
I když by se dalo předpokládat, že tímto závěrem šetření nehody končí, pravděpodobně tomu tak není. To si myslí i zpravodaj ČT Josef Pazderka. Chvíli poté, co zazněla konečná verze zavinění tragédie z úst Vladimira Markina, ihned se na něj snesla vlna kritiky. Někteří hovoří o tom, jak je možné, že ruská prokuratura složitý incident odpískala tak brzy. „Pikantní je, že ještě před dvěma dny se naopak vina za celou tragédii sváděla na rozbitý palubní počítač,“ uvedl Pazderka.
Kolegové z posádky jsou k závěru vyšetřování skeptičtí
Kolegové z posádky ale odmítají, že by obviněný mohl schválně či náhodou zapnout protipožární systém. Není to podle nich žádný nováček, ale na slovo vzatý odborník. Jeden z důstojníků Něrpy, který s obviněným slouží pátým rokem, se svěřil, že se obává, že se jeho kolega mohl přiznat pod nátlakem. Námořníci dodávají, že svou roli musely sehrát i jiné faktory.
Dříve experti nevylučovali, že tragédii mohla způsobit nepovedená modernizace protipožárního systému, který se na Něrpě spouští automaticky, a ne ručně jako na jiných plavidlech. Jedovatý freon, který měl uhasit plameny, tak zasáhl posádku podle některých přeživších námořníků bez varování. S protipožárním systémem prý byly potíže už dříve.
Konstruktéři ponorky odmítají potíže s protipožárním systémem
To ale odmítají konstruktéři ponorky. Protipožární systém se na ponorkách tohoto typu podle nich spustit samovolně, bez zásahu člověka, nemůže. Systém se prý nespouští sám, ale jedině na pokyn z centra řízení ponorky.
Nehledě na nehodu má být ponorka Něrpa podle náčelníka generálního štábu Nikolaje Markova zařazena počátkem příštího roku do ruské flotily, protože s výjimkou protipožárního systému při zkouškách „prokázala spolehlivou práci všech uzlů, agregátů a systémů řízení“. Plavidlo bylo i po sobotní nehodě s to se vlastními silami vrátit na základnu.
Možné porušení bezpečnostních pravidel
V neposlední řadě se vynořují i spekulace, že na ponorce došlo k masivnímu porušení bezpečnostních pravidel. Podle některých názorů se v ponorce nacházelo až dvě stě lidí, což je třikrát více, než předepisují normy.
Ponorka Něrpa
Něrpa patří k třídě Ščuka-B, označované v kódu NATO Akula. Vyzbrojena je torpédy a střelami Granat o doletu 3000 kilometrů. Od roku 1984 bylo postaveno 15 ponorek tohoto typu. Jsou považovány za mimořádně tiché, a tedy těžko odhalitelné stroje.
