Za použití výrazu „polský koncentrák“ by napříště mohlo hrozit až pět let

Až pěti lety vězení hodlá polská vláda trestat použití výrazu „polský vyhlazovací tábor“ pro označení nacistických táborů v okupovaném Polsku. Podle ministerstva spravedlnosti, které návrh zákona předkládá, se „už musí skoncovat s tím, aby se z Polska dělal pachatel holocaustu“. Povinností státu je dbát o dobrou pověst země a polského národa, jejichž právní ochranu chce ministerstvo také zapsat do ústavy.

Poláci pokaždé protestují proti tomu, když se někde, často i ve světě, objeví výraz jako „polské koncentrační tábory“ místo „nacistické koncentrační tábory na Němci okupovaném území Polska“. Za připisování podílu či spoluodpovědnosti za zločiny nacistické říše Polsku či Polákům by napříště hrozila pokuta či trest vězení. V roli žalobce má podle předlohy zákona vystupovat Institut národní paměti (IPN), který zkoumá zločiny nacismu a komunismu a má také prokurátorské pravomoci.

To, že zahraniční média či politici občas označují koncentrační tábory v Polsku za „polské tábory“, silně irituje Varšavu, která se důsledně domáhá oprav nepřesností. Namístě je podle náměstka ministra spravedlnosti Patryka Jakiho požadovat i „vysoké odškodnění“ při civilních žalobách.

Svého času se „přeřeknutí“ dopustil i americký prezident Barack Obama. Jaki ale odpověděl novinářům záporně na otázku, zda by Varšava tvrdě postupovala i proti Obamovi. „Nejde nám o diplomatické skandály, ale záleží nám na tom, aby se tyto výrazy neopakovaly,“ řekl. Obama se později omluvil za to, že omylem hovořil o „polských táborech smrti“. Tuto formulaci ke zděšení Poláků použil, když při návštěvě Varšavy v květnu 2012 posmrtně předával Medaili svobody, nejvyšší americké civilní vyznamenání, polskému odbojáři z druhé světové války Janu Karskému. Uvedl tehdy, že členové polského odboje Karského „propašovali do varšavského ghetta a do polského tábora smrti“, kde na vlastní oči uviděl, jak nacisté vraždí Židy.

Varšavská prokuratura v roce 2013 odmítla zahájit trestní stíhání vůči německému listu Rheinische Post kvůli výrazu „polské vyhlazovací tábory“, protože podle ní neříká, že tyto tábory vytvářeli Poláci, ale pouze upozorňuje na zeměpisnou polohu v Polsku. Podobně varšavský soud loni odmítl žalobu polského občana na německý deník Die Welt kvůli „polskému koncentračnímu táboru“ s odůvodněním, že výraz sice může pohoršit každého, kdo zná historii a zejména Poláky, nicméně v daném případě nemířil na žalobce. Die Welt se také okamžitě omluvil a výraz vymazal z internetové stránky.

Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) již před lety navrhla trestat za „polský tábor“ pětiletým vězením, ale tehdejší liberální vláda byla proti a do loňských voleb se odehrálo pouze první čtení. Volby ale PiS vyhrála takovým způsobem, že v parlamentu má většinu a poprvé od pádu komunismu mohla sama sestavit vládu bez koaličních spojenců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Úbytek nerozhodnutých mandátů živí polarizaci americké politiky

V podzimních volbách do Kongresu je méně nerozhodnutých okrsků – takzvaných competitive seats –, než bývalo, napsala veřejnoprávní stanice NPR. Podle ní to mimo jiné způsobilo překreslování volebních obvodů v uplynulých letech. Demokratická strana se sice nyní těší podle průzkumu podpoře voličů, ale kvůli nízkému počtu competitive seats se její převaha nemusí projevit v odpovídající míře. Navíc klesající počet nerozhodnutých okrsků vede k tomu, že umírnění voliči ztrácí vliv na výsledek voleb.
před 24 mminutami

Národní sdružení chce v obecních volbách ovládnout jih Francie

Ve Francii vrcholí kampaň před obecními volbami. Hlasování o novém obsazení téměř 35 tisíc radnic má tentokrát celostátní přesah. Výsledky nejen ve velkých městech ukáží, jak si rok před prezidentským kláním stojí v současnosti nejsilnější uskupení – nacionalistické Národní sdružení (RN), se kterým dosud všechny ostatní politické subjekty odmítaly spolupracovat. RN nyní cílí na větší sídla především na jihu země.
před 56 mminutami

Pákistán udeřil v Afghánistánu. Kábul hlásí čtyři mrtvé

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.
před 2 hhodinami

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Několik dalších jich utrpělo zranění, potvrdil prezident Emmanuel Macron. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA povolily dočasně nakupovat vybranou ruskou ropu

Spojené státy v noci na pátek dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 8 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...