Štrasburk - Evropský parlament dneškem oficiálně odstartoval kampaň do květnových eurovoleb. Ta přijde v přepočtu na 400 milionů korun a má lidi přesvědčit, aby k urnám hlavně přišli. Volební účast totiž každým rokem klesá. V letošní Zprávě o stavu unie, kterou dnes přednesl šéf Evropské komise José Manuel Barroso, byla vidět rozšířená obava hlavního proudu v europarlamentu, že příští volby nebudou tradičním soubojem mezi levicí a pravicí, ale naopak mezi euroskeptiky a eurooptimisty, možná i mezi středním proudem a extremisty.
Český europoslanec Jan Zahradil (ODS, Skupina evropských konzervativců a reformistů) považuje kampaň za vyhazování peněz, jeho kolega Jiří Maštálka (KSČM, Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice) se naopak domnívá, že průměrných 64 haléřů na každého občana unie je částka adekvátní. Richard Falbr (ČSSD, Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů) vyslovil obavu, že kampaň větší účasti ve volbách nepomůže.
Evropské volby příští rok v květnu podle Barrosa nebudou jen o novém složení Evropského parlamentu či nové Evropské komisi, ale o Evropě jako takové. „Základní otázkou je, jaký obraz Evropy bude voličům představen? Skutečný obrázek, nebo karikatura? Mýty, nebo fakta? Čestná, uvážlivá verze, nebo extremistická, populistická? To je důležitá volba,“ podotkl šéf Evropské komise. Unie podle něj musí znovu získat důvěru lidí. Předseda EK kritizoval národní politiky, kteří unijní úspěchy prezentují jako svoje národní, a naopak jakékoliv selhání hází na Brusel. Podle Barrosa není unie zdrojem problémů, ale součástí jejich řešení. Pokud se odpůrcům EU nynější podoba Evropy nelíbí, měli by ji pomoci opravit. „Když jste na jedné lodi, nemůžete říkat - váš konec lodi se potápí,“ poznamenal Barroso.
V určitých oblastech je podle Barrosa potřeba jednotná Evropa, ne vše je ale potřeba řešit na celoevropské úrovni. „Evropa se musí soustředit na to, kde může přidat nejvíce hodnoty. Musí být velká ve velkých věcech a malá v malých,“ prohlásil. Zdůraznil také, že do evropských voleb v květnu příštího roku zbývá Evropské komisi i Evropskému parlamentu ještě mnoho práce. Připomněl například nutnost definitivně potvrdit jak víceletý finanční rámec na roky 2014 až 2020, tak rozpočet unie na příští rok. Je to podle něj potřeba i pro snahu bojovat s vysokou nezaměstnaností.
Co řekli čeští europoslanci o Barrosově projevu:
Zuzana Roithová (KDU-ČSL, Evropská lidová strana):
„Trochu se pochlapil, protože řekl to, co všichni víme: Že ten, kdo blokuje nutné změny v Evropě, jsou především některé vlády členských států.“
Richard Falbr (ČSSD, Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů):
„Hodnotím projev jako velmi slabý. Barroso v portugalštině znamená “blátivý„ - a přesně takový předseda komise je. Nechápu, jak mohl vychválit situaci v Evropské unii.“
Jan Zahradil (ODS, Skupina evropských konzervativců a reformistů):
„Myslím, že to byl snad vůbec nejslabší projev, který tady pan Barroso kdy pronesl, a také jsem mu to v debatě řekl. Nebylo tam vůbec nic nového. V podstatě to bylo jen jakési proplouvání mezi útesy.“
Jiří Maštálka (KSČM, Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice):
„Ten projev patřil k jedněm z nejslabších, byl tam evidentní hraný optimismus. Mně tam chyběly osobně konkrétní údaje o tom, jak se klíčové věci budou řešit.“
Jan Březina (nestraník, sympatizant TOP 09, Evropská lidová strana):
„Já bych ten projev tak špatně neviděl. A je to možná spíš politická orientace jak kolegů z levicové části spektra, ke které Barroso nepatří, tak z euroskeptického spektra. Takže podle mě, pokud budu spravedlivý, nebyl to špatný projev.“
V rozpravě Zahradil uvedl, že roste počet lidí v Evropě, kteří se dívají kriticky na současný stav unie. Jejich názor se podle něj odrazí i ve výsledku evropských voleb. „Být kritický k některým aspektům Evropské unie neznamená být euroskeptik. Neznamená to chtít tu konstrukci zničit, ale znamená to chtít ji vylepšit,“ dodal.
