Spojené státy chtějí pomoci Evropě s migrační krizí v době, kdy na starý kontinent míří tisíce nových běženců denně. Šéf americké diplomacie John Kerry prohlásil, že Washington přijme nejméně o 5 tisíc uprchlíků víc. Celkem půjde o 70 tisíc až 75 tisíc osob. Část by měla přijít ze Sýrie a afrických států.
Už v příštím rozpočtovém roce, který začíná 1. října, by USA měly přijmout prvních 10 tisíc Syřanů. Dosud předaly asi čtyři miliardy dolarů (přibližně 96 miliard korun) organizacím zajišťujícím pomoc pro imigranty v Evropě.
„Pečlivě posuzujeme počty, které dokážeme zvládnout s ohledem na krizi v Sýrii a v Evropě. Právě se to prověřuje,“ uvedl Kerry při uzavřené schůzi v Kongresu. Kvóta se podle informací agentury AP může ještě zvýšit.
Zatím tvoří většinu uprchlíků na území USA Barmánci, Iráčané a Somálci. Kromě Syřanů hodlá vláda v příštím roce přijmout vyšší počty uprchlíků z afrických států.
Spojené státy po pádu Saigonu v roce 1975 přijaly víc než milion uprchlíků z Vietnamu, Kambodže a Laosu. V poslední době přišly do USA i velké počty kosovských Albánců a Iráčanů. Podle agentury AP ale Američané za krizi na Blízkém východě - na rozdíl od vietnamské války - necítí odpovědnost. Mnoho obyvatel USA se prý bude zdráhat přijmout velké počty Syřanů prchajících před válkou, které se USA snažily vyhnout.
Tisíce uprchlíků chce přijmout i Venezuela či Austrálie
Australská vláda v pondělí oznámila, že změnila názor a hodlá přijmout dalších 12 tisíc běženců. Upřednostňovat prý bude členy pronásledovaných menšin ze Sýrie. Austrálie se navíc v horizontu několika dnů chystá zapojit do leteckých úderů na Islámský stát v Sýrii.
Také Venezuela oznámila, že je připravena přijmout 20 tisíc Syřanů prchajících před válkou ve své vlasti. Ve Venezuele se podle prezidenta Madura nachází „velká syrská komunita“. Hlava státu už nařídila ministryni zahraničních věcí, aby se s touto komunitou spojila. Její úřad pak má přijetí uprchlíků ze syrské diaspory zorganizovat. Socialistický prezident ale zároveň zdůraznil svou podporu syrskému prezidentu Bašáru Asadovi, s nímž válčí kromě radikálů také umírnění povstalci.
