V povstaleckých oblastech na východě Ukrajiny by se měly místní volby konat do konce června. Shodli se na tom ministři zahraničí zemí takzvané normandské čtyřky v Paříži. Kromě voleb, které mají potvrdit nový status separatistických regionů, jednali ministři i o ukončení násilností v Donbasu. Konflikt si dosud podle OSN vyžádal už přes 9 tisíc mrtvých a 21 tisíc zraněných.
„Zdůraznili jsme důležitost přijetí volebního zákona, který by umožnil konání místních voleb před koncem první poloviny roku 2016,“ řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault po jednání se svými protějšky z Německa, Ukrajiny a Ruska.
Současné slabé ukrajinské vládě se však zákon o volbách, který byl dohodnutý v rámci loňských mírových dohod z Minsku, nedaří prosadit. Zmíněná legislativa vyvolává obavy ukrajinských nacionalistických stran z oslabení ukrajinské svrchovanosti.
Ukrajinský ministr zahraničí Klimkin po večerním jednání konstatoval, že k žádnému výraznému posunu nedošlo. Zklamání vyjádřil i německý ministr Frank-Walter Steinmeier. „Upřímně řečeno, spokojeni být nemůžeme, a to se situací v Donbasu ani s výsledky dnešního večera,“ prohlásil po téměř pětihodinové schůzce s tím, že není spokojen s vyjednávací taktikou Kyjeva ani Moskvy.
Nejdříve skutečný klid zbraní, potom volby, shodli se ministři
Ukrajina podle agentury Unian trvá na tom, aby volbám na východě země předcházelo zastavení všech bojů. Ruský ministr Sergej Lavrov podle Klimkina není schopen pochopit, že Ukrajina požaduje „komplexní zajištění bezpečnosti“. Jde hlavně o přístup evropských pozorovatelů do všech oblastí Donbasu a zejména na rusko-ukrajinskou hranici.
„Vyzdvihl jsem nutnost zajištění bezpečnosti na cestě vedoucí k volbám. Bezpečí je na prvním místě. Bez toho nemůžeme pokračovat dál. A v tomto směru potřebujeme odvážné a robustní mezinárodní řešení,“ podotkl Klimkin.
Podle Lavrova ministři vyzvali ukrajinskou misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby do 30. dubna vypracovala mechanismus, s jehož pomocí by bylo možné zabránit dalším případům porušování příměří. Ke stejnému datu by se měla uskutečnit výměna zajatců.
Konflikt už má tisíce obětí
Boje neutichají ani přes několikrát deklarované příměří. Počet mrtvých a zraněných stále stoupá. Od začátku konfliktu v polovině dubna 2014 do března letošního roku si konflikt na východě Ukrajiny vyžádal přes 30 tisíc mrtvých nebo zraněných, oznámil to Gianni Magazenni z úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Jsou mezi nimi civilisté, ukrajinští vojáci i členové ozbrojených skupin, podotkl.
Ve středu se zástupci stran konfliktu dohodli na odstranění min. V rámci takzvané kontaktní skupiny, v níž jsou i zástupci Moskvy a monitorovací mise OBSE, se domluvili na likvidaci dvanácti minových polí v oblasti mezi kontrolními stanovišti ukrajinské armády a vzbouřenců.
Ukrajinou kromě násilných střetů zmítá i vládní krize
Dosavadní vláda premiéra Arsenije Jaceňuka v únoru jen těsně přežila hlasování o nedůvěře. Krátce nato ztratila většinovou podporu, když čtyřstrannou parlamentní koalici opustily dvě politické strany. Podle ústavy by měl Jaceňuk do poloviny března získat novou většinu, jinak prezident Petro Porošenko musí vyhlásit mimořádné volby.
Premiérovou nástupkyní se má stát ministryně financí Natalja Jaresková, rodilá Američanka s ukrajinským i americkým občanstvím, která v USA zastávala hospodářské funkce na ministerstvu zahraničí. Jaresková s převzetím premiérské funkce souhlasila, stanovila si ale podmínky. Prezident Porošenko, který podle ústavy po zajištění parlamentní většiny premiéra jmenuje, údajně s podmínkami Jareskové souhlasil.
