Sonda Juno americké vesmírné agentury NASA pronikla na blízkou oběžnou dráhu planety Jupiter, čímž úspěšně završila pětiletou cestu k největší planetě Sluneční soustavy. Informovala o tom na svém webu NASA. Cílem projektu za 1,1 miliardy dolarů je průzkum nitra tohoto obřího tělesa.
Vesmírná sonda NASA zvládla obtížný manévr a pronikla na orbitu Jupiteru
Události: Sonda Juno prozkoumá tajemné nitro Jupiteru (zdroj: ČT24)
Zleva hlavní výzkumný pracovník mise Juno Scott Bolton a šéf projektu Juno z Laboratoře proudového pohonu NASA Rick Nybakken
Juno provedla krátce před průnikem na orbitu odvážný zpomalující manévr, během něhož zažehla motory a pohybovala se zcela bez kontroly ze Země. Po půl hodině krátce před šestou hodinou středoevropského letního času oznámilo řídicí centrum NASA, že manévr proběhl úspěšně.
Motory se při velmi obtížném úkonu musely zažehnout v přesně stanovenou chvíli ve správném směru a na přesnou dobu, aby zpomalily sondu, která podle NASA letěla rychleji než cokoli, co kdy člověk vyrobil, rychlostí přes 64 kilometrů za sekundu.
Vedle správného navedení na eliptickou polární oběžnou dráhu, která zajistí únik před zhoubným radiačním pásem a přístrojům umožní zkoumat planetu i poměrně zblízka, bylo důležité obrátit sondu tak, aby panely se solárními buňkami vyrábějícími energii směřovaly ke Slunci.
„Radiace je tak drastická, že tisícinásobně převyšuje to, co je pro člověka smrtelné,“ upozorňuje na nehostinné podmínky v blízkosti Jupitera ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář. Jupiter je tisíckrát větší než Země, ale rotaci kolem osy stihne za devět hodin.
GALERIE
Juno u Jupiteru
„Sonda pracovala perfektně, což je vždy příjemné, když řídíte dopravní prostředek, který urazil 1,7 miliard mil,“ řekl šéf projektu Juno z Laboratoře proudového pohonu NASA Rick Nybakken.
„Uvedení na dráhu kolem Jupiteru byl velký a nejnáročnější zbývající krok v plánu naší mise, ale čekají nás další kroky. Ty musíme udělat, než budeme moci dát vědeckému týmu misi, kterou chtějí,“ dodal.
Cesta do historie vesmíru
Zásadním vědeckým cílem dvacetiměsíční mise, jež na Juno na Jupiteru čeká, je získat informace o nitru planety, které mohou mnohé napovědět o jejím formování. To by také přineslo informace o historii celé Sluneční soustavy i o vzniku jiných solárních systémů ve vesmíru.
Jupiter je plynná koule složená hlavně z vodíku a helia. Ale co je pod tou horní vrstvou oblačnosti, se neví.
Součástí programu jsou přesná měření gravitačního a magnetického pole plynného kolosu i například zjišťování přítomnosti vody v jeho atmosféře. Devět vědeckých přístrojů, ukrytých před silnou radiací ve speciální komoře, bude zjišťovat existenci pevného jádra Jupiteru, mapovat jeho intenzivní magnetické pole, měřit množství vody a amoniaku v atmosféře a pozorovat polární záře.
Dvacet měsíců v misi, potom sonda zanikne
V nadcházejících měsících budou vědci provádět finální testy systémů sondy, kalibrovat přístroje a shromažďovat vědecká data. „Oficiální vědecká fáze začne až v říjnu, ale vymysleli jsme způsob, jak získávat data už mnohem dříve,“ poznamenal k tomu hlavní výzkumný pracovník mise Juno Scott Bolton.
NASA očekává, že Juno bude v pozici k pořízení prvních snímků planety zblízka 27. srpna. To by také měl být den, kdy budou přístroje zapnuty k testům.
Mise skončí po dvaceti měsících tím, že Juno při posledním obletu vstoupí do Jupiterovy atmosféry, kde zanikne. Podobně jako v roce 2003 sonda Galileo, jediný pozemský aparát, který obíhal kolem Jupiteru, a to po dobu osmi let.