Chicago - Američtí vědci poprvé použili klonovací techniku, aby získali embryonální kmenové buňky schopné dalšího růstu. Úspěch je podle expertů mezníkem ve výzkumu kmenových buněk, ale zároveň možná i zdrojem nových etických sporů. Použitá metoda může narazit na protesty odpůrců klonování, zejména pokusů na lidských organismech. V nynější fázi výzkumu ji navíc nelze prakticky použít.
Vědci se pokusili prokázat, že k tvorbě embryonálních kmenových buněk, které jsou nejvhodnější k transformaci ve specializované buňky libovolného lidského orgánu, je možné použít klonovací metodu SCNT. Jde o přesun buněčného jádra a jeho genetického materiálu z jedné buňky do jiné. Nově získané buňky, které mají stejnou DNA, je pak možné využívat při léčbě závažných nemocí nebo těžkých zranění.
Metoda SCNT se dosud používala při klasickém klonování, kdy se jádro jedné buňky nahradilo jádrem buňky dárcovské. Nikomu se ale zatím nepodařilo tyto buňky přivést k dalšímu růstu a dělení. Tým amerických vědců vedený Dieterem Eglim a Scottem Nogglem z New Yorku ponechal v první buňce původní genetický materiál a přidal k němu jádro z druhé buňky. Vzorek překvapivě prospíval a vyrostlo embryo o 80 až 100 buňkách.
Embryonální buňky se mohou přeměnit v buňky kteréhokoli lidského orgánu, a proto se staly těžištěm výzkumu zaměřeného na terapii dosud neléčitelných chorob nebo těžkých poranění. Zatím se ale nepodařilo vytvořit takové, které by měly specifickou DNA daného pacienta. Příjemce tak může darovaný orgán, vypěstovaný z cizích embryonálních buněk, odmítnout tak, jak se to občas děje v případě transplantátů.
