Paříž – Francouzi dnes opět jdou k volebním urnám, aby ve druhém kole prezidentských voleb zvolili na příštích pět let novou hlavu státu. Předvolební průzkumy přisuzují mírný náskok kandidátovi socialistů. François Hollande se v tomto kole střetne s dosavadním prezidentem Nicolasem Sarkozym. Tomu hrozí, že se stane po třiceti letech prvním francouzským prezidentem, který nebude zvolen podruhé za sebou. Budoucího prezidenta čekají v první řadě ekonomické otázky – zadluženost země a nezaměstnanost, ale třeba i otázka imigrace. Nespokojenost se situací ve společnosti řadu mladých v prvním kole voleb přesvědčila, aby volili krajní pravici. Marine Le Penová získala téměř pětinu hlasů. A právě o voliče Le Penové sváděli oba kandidáti během posledních čtrnácti dnů souboj. Výsledky budou známy po osmé hodině večer. Oba kandidáti už odhlasovali. Horizont ČT24 speciál - Francie volí prezidenta můžete sledovat dnes večer od 20:00 na ČT24.
Volební místnosti se po celé zemi otevřely v osm hodin ráno středoevropského času a svůj hlas v nich může odevzdat přes 43 milionů Francouzů. O tom, kdo bude příštích pět let vládnout Francii, rozhodovali první voliči už v sobotu, kdy se s předstihem hlasovalo v zámořských teritoriích.
V zámoří zřejmě s předstihem zvítězil Hollande
Výsledky sčítání hlasů ze zámoří se ve Francii zveřejňovat nesmějí, s prvními čísly však přišla belgická média. Podle informací stanice RTBF a deníku Le Soir ve většině departemantů zvítězil Hollande - například na ostrově Guadeloupe pro něj hlasovalo 71,9 procent voličů, na Martiniku 68 procent a na ostrovech Saint-Pierre a Miquelon 65 procent. Dnes budou volební místnosti otevřeny do 18 hodin, ve velkých městech ještě o dvě hodiny déle.
Volební účast zatím naznačuje, že důležitosti okamžiku jsou si vědomi i voliči. Podle prvních odhadů jich k urnám přijde přes 80 procent, což je více, než se očekávalo. Analytici přitom předpokládají, že vyšší účast nahrává spíše Hollandovi. Ten dnes odhlasoval ve městě Tulle. „Bude to velice dlouhý den,“ řekl v dobré náladě reportérům. „Je ale na Francouzích, aby rozhodli, jestli to bude taky dobrý den,“ dodal.
Francie prezidentskými volbami doslova žije. Francouzský prezident totiž drží v rukou značnou moc. Řídí například zasedání vlády a v jeho pravomoci je i odvolání premiéra. Bez vysvětlení rovněž může rozpustit parlament. Hlava státu má také pravomoc rozhodnout o nasazení jaderných zbraní.
Větší šance se připisují Hollandovi
Nyní se ve Francii střetne ve druhém kole prezidentských voleb François Hollande - schopný řečník, který nikdy nezastával vládní funkci - s dosluhující hlavou státu Nicolasem Sarkozym, jenž se zařadil k historicky nejméně populárním prezidentům díky svým často chaotickým a nekoncepčním postupům. Ze slibovaných reforem se mu podařilo realizovat jen zlomek a Francie se během jeho vlády propadla do větších dluhů a nezaměstnanosti. Sarkozymu nakonec nedá hlas ani centrista François Bayrou, který neúspěšně kandidoval v prvním kole.
Středeční televizní debata kandidátů přinesla sice prudký střet obou mužů, ale podle komentátorů není možné říci, že by jeden z nich měl jasně navrch. To ale nic nemění na skutečnosti, že podle průzkumu agentury LH2 pro portál Yahoo! mezi Francouzi měl ve volbách favorizovaný Hollande v debatě navrch.
Poslední průzkumy veřejného mínění před nedělním kláním o francouzské prezidentské křeslo také dávají větší šance dosavadnímu favoritovi Hollandovi. Jeho odstup od současné hlavy státu se ale snížil - oba rivaly nyní dělí pouze pět až šest procentních bodů.
François Hollande:
„V této kampani jde o Francii, zemi práce, zásluh, úsilí, iniciativy a podnikání. Udělám ze vzdělání velké národní téma. Za spravedlivou Francii, kde peníze budou vráceny na své místo, na místo sluhy a ne pána. Za bezpečnou Francii, ve které varuji finanční zločince a podvodníky: stát si vás najde! Za různorodou Francii, kde děti přistěhovalců budou hrdí na to, že jsou Francouzi. Francouzský sen je naše historie. Tohle je váš výběr. Za změnu – a jsem k ní připraven. Za změnu – a teď hned.“
V případě svého zvolení prezidentem by prý Hollande ani nebydlel v Elysejském paláci a svůj plat by si snížil o třicet procent. Francii chce zbavit státního dluhu do roku 2017. Zvýšením daní, především bohatým (všechny Francouze s příjmem nad milion eur ročně zdaní 75 procenty), chce financovat programy v oblasti školství a vytváření pracovních míst, rovněž deklaruje podporu drobnému podnikání. Nedávno prohlásil, že v době krize by se „ekonomická imigrace“ měla omezovat.
Sarkozy jde tvrdě proti imigraci
Tvrdou protiimigrační rétorikou si voliče získává Sarkozy, který nedávno hovořil o možnosti částečné obnovy kontroly hranic. Francie je nyní roztříštěná a nasměrovaná k odmítání globalizace. Strach z přesouvání výroby mimo zemi se pojí se strachem z imigrace. Jako by otevřené dveře umožňovaly odcházet strojům a přicházet lidem, kteří jsou považováni za konkurenci a za hrozbu, pro práci stejně jako pro život společnosti.
Nový prezident tedy ukáže směr, kterým se bude v příštích pěti letech ubírat francouzská politika vůči imigrantům i jejich integrace do většinové společnosti. Ve Francii žije zhruba pět až šest milionů muslimů, na jejichž hlavu často dopadá kritika za současné potíže země. „Některá média, tisk, politické strany rády obviňují muslimy z toho, že jsou příčinou některých problémů, s nimiž nemají nic společného. Ekonomickou krizi ani nezaměstnanost nemáme kvůli muslimům,“ konstatoval nejvyšší duchovní Velké synagogy v Paříži Dalil Boubakeur.
Protimuslimské nálady se ve Francii vyhrotily po útoku islámského radikála Mohammeda Meraha v Toulouse. Ten zabil tři děti ze židovské školy, jejich profesora a k tomu tři vojáky. Krajní pravice varovala před islamizací Francie. Sarkozy slíbil tvrdé zásahy proti extremistům i snížení počtu imigrantů.
Le Penová například tvrdila, že supermarkety v Paříži podvádějí zákazníky, když jim prodávají halál maso, tedy surovinu ze zvířat porážených podle islámského rituálu. Sarkozy se přidal a slíbil zavést důkladnou kontrolu jatek. Prosadil také zákon, který zakazuje nošení burek.
Miliony muslimských voličů nelze opomíjet
Muslimové se proto cítí zahnaní do kouta a mají strach, že tažení proti nim před červnovými parlamentními volbami ještě zesílí. „Těžiště francouzské pravice se posunulo ještě víc napravo. Jakýkoli předseda Svazu pro lidové hnutí bude od teď brát v úvahu 6 milionů voličů Národní fronty, pokud bude chtít být zvolen,“ prohlásil Nordine Nabili, ředitel blogu na popdporu přistěhovalců.
Evropské země by také podle Sarkozyho měly zavést zákon zavazující vlády k tomu, aby nakupovaly zboží vyrobené v Evropě. Současná hlava státu se ekonomickým otázkám rovněž nevyhýbá - slibuje vyrovnaný rozpočet od roku 2016, vyšší daně pro velké firmy, snížení odvodů na zaměstnance a výpadek chce nahradit zvýšením DPH.
Nicolas Sarkozy:
„Drazí spoluobčané, je jisté, že to, co vám nabízí kandidát socialistů, není dobré. Nikde na světě nenabízí pracovat kratší dobu na financování penzí, protože je zjevné, že když se pracuje méně, tak důchody budou menší. Nikde se nenavrhuje zvětšení veřejných výdajů, protože víme, že je platí z příspěvků těch, co pracují. Socialismus je řešení minulosti. Všude selhal. Chtěl bych, abyste věděli o situaci Španělů po 7 letech socialismu. Abyste viděly Řeky po tolika letech socialistické vlády. A téhle cesty se vás snažím ušetřit. A proto 6. května je potřeba přijmout to správné řešení.“
Co se týká sociální oblasti, Hollande stojí svými názory na pozici levého středu - povolil by sňatky osob stejného pohlaví, právo adopce dítěte pro tyto páry a též eutanazii za přísně stanovených podmínek. Sám Hollande není ženatý a se současnou partnerkou žije ve volném svazku.
„Sarko“ je oproti Hollandovi ženatý už potřetí. V roce 2008 se oženil se zpěvačkou a modelkou Carlou Bruniovou, vloni v říjnu se mu narodila dcera Giulia. Francouzi Sarkozyho přirovnávají k Napoleonovi pro jeho nižší postavu a vehemenci. Sám sebe „Sarko“ prezentuje jako modernistu, který pronikl mezi francouzskou tradiční vládní elitu. Nemá totiž školu politické elity ENA, ale jen právnické vzdělání.
Kariéra Françoise Hollanda:
Hollanda vybrali v loňských říjnových primárkách Socialistické strany (PS). V letech 1997-2008 byl jejím prvním tajemníkem, opakovaně jej volili v roce 2000, 2003 a 2005. V Evropském parlamentu zasedal od července do prosince 1999, do francouzského jej zvolili v letech 1988, 1997, 2002 a 2007 a zasedá v něm dosud. Od roku 2008 stojí též v čele generální rady francouzského departementu Correze. Nikdy nebyl ministrem a svůj politický život zasvětil místní správě a své straně, kterou se mu v pozici prvního tajemníka povedlo sjednotit. Předtím pracoval v prezidentském úřadu posledního socialistického prezidenta Françoise Mitterranda.
Kariéra Nicolase Sarkozyho:
Současný prezident byl starostou vlivného pařížského předměstí Neuilly od roku 1983. V
devadesátých letech byl ještě ministrem rozpočtu ve vládě Edouarda Balladura (1993 až 1995). V polovině 90. let jej zvolili poslancem Národního shromáždění, v roce 1999 pracoval v Evropském parlamentu. V křesle ministra vnitra od května 2002 do dubna 2004 zatočil s drobnou kriminalitou a bojoval s antisemitismem. Po krátkém intermezzu v úřadu ministra financí jej v listopadu 2004 zvolili do čela Svazu pro lidové hnutí (UMP), kde stál do roku 2007. V červnu 2005 se stal znovu ministrem vnitra. Po vítězném prezidentském duelu se Ségolene Royalovou před pěti lety stanul v čele Francie.
