Zaměstnankyně čínských vládních úřadů mají mnohdy nelehkou úlohu. Pracovní předpisy se stále více promítají do jejich osobních životů. Aktuálně je varují třeba před randěním s atraktivními muži ze zahraničí. Vztah se sympatickou dívkou totiž nemusí být to, o co cizincům půjde v první řadě.
Ulice Pekingu nyní zaplnily kopie dvoustránkového komiksu. Mohlo by jít o čistou zábavu či svérázné ztvárnění „bondovského“ motivu, přitom se jedná o vážně míněný vzkaz z dílny čínské propagandy. Cílem nejnovější kampaně jsou mladé dívky ve službách vládních úřadů – respektive jejich city, které v nesprávných rukou mohou ohrozit národní bezpečnost.
Načasování přitom není náhodné. V polovině dubna se v čínských kalendářích poprvé objevil „den národně bezpečnostní osvěty“ a právě zmíněný komiks je součástí desítek doprovodných materiálů. Odstrašujícím příkladem má být nedávný trest smrti pro muže, který uvolnil do zahraničí přes 150 tisíc tajných vládních dokumentů.
Aby v případě žen úřady podobným následkům zabránily, zvolily stylizovaný komiksový příběh. Hlavní postavou je mladá vládní zaměstnankyně, kterou zaujme sympatický student ze zahraničí. Dívku si získá komplimenty, pozornými gesty i pozváním na večeři, aby ji kvůli akademické eseji přesvědčil k poskytnutí tajných dokumentů z jejího pracoviště – úseku vládní propagandy.
I když se dívka zpočátku zdráhá, nakonec studentovi dokumenty poskytne. U další schůzky už ale studenta vystřídají bezpečnostní pracovníci, kteří dívce vyzradí pravou identitu nápadníka.
Svérázný nástin červené knihovny s prvky špionážního dramatu má nyní viset na většině veřejných nástěnek. Speciální školení navíc dostanou i komunitní pracovníci. „Každý musí být mnohem opatrnější vůči hrozbám pro národní bezpečnost,“ uvádí doprovodný text.
Většina kolemjdoucích ale nebere vládní doporučení příliš vážně. „Hodně našich přátel chodí s cizinci. Nikdy by nás nenapadlo, že někdo z nich bude špion,“ řekla televizi CNN procházející studentka.
Pro někoho humorné snahy o zvýšení bedlivosti přitom podle analytiků Amnesty International mohou ukazovat mnohem vážnější trend. „Pocit neustálé přítomnosti špionů, který v Číně přetrvává od dob Mao ce-tunga, u řady lidí zvyšuje pocit paranoie, nedůvěru mezi lidmi a z toho plynoucí xenofobii,“ tvrdí William Nee z Amnesty International.
