V Moskvě zastřelili plukovníka odsouzeného za vraždu Čečenky

Moskva - Neznámý pachatel dnes v centru Moskvy zastřelil bývalého plukovníka ruské armády Jurije Budanova, který byl jako jeden z mála ruských důstojníků svého času odsouzen do vězení za zločiny spáchané během bojů v Čečensku. Předloni byl ale po odpykání části trestu za únos a vraždu čečenské dívky předčasně propuštěn na svobodu.

Vražda se odehrála na Komsomolské třídě, jedné z nejživějších ulic metropole. V okamžiku, kdy Budanov opouštěl notářství, k němu podle médií přiběhl vrah a vypálil z pistole s nasazeným tlumičem. Podle jiné verze střílel přímo z auta. Střelec prý vypálil celkem šest ran, z nichž čtyři zasáhly hlavu. Zatím není jasné, zda vrah měl společníky; posádka vozu zřejmě na oběť čekala několik minut. Auto bylo posléze nalezeno částečně shořelé.

Za druhé čečenské války Budanov velel gardovému tankovému pluku, ale rozruch ve veřejnosti vyvolalo hlavně jeho obvinění z únosu a vraždy čečenské dívky Elzy Kungajevové v březnu 2000. Podezírán byl rovněž ze spáchání dalších únosů a vražd. Sám Budanov se k vraždě přiznal, ale tvrdil, že tak prý učinil v zuřivosti při výslechu, neboť se domníval, že dívka patří k čečenským povstalcům. Podle příbuzných oběti však unesenou dívku zaškrtil poté, co ji znásilnil.

Reportáž Josefa Pazderky a Bohumila Vostala (zdroj: ČT24)

Vojenský soud původně důstojníka zprostil obžaloby s tím, že zabíjel v nepříčetnosti. Tento verdikt ale nejvyšší soud zrušil a v červenci 2003 byl plukovník uznán vinným z únosu a vraždy a odsouzen k deseti letům vězení. Trest posléze potvrdil i nejvyšší soud. Soudy také zbavily Budanova důstojnické hodnosti a vyznamenání za statečnost.

Důstojníka pomohl dostat do vězení advokát pozůstalých Stanislav Markelov, který byl sám předloni v Moskvě zavražděn. Za tuto vraždu soud nedávno odsoudil dva nacionalisty.

Smrt Budanova uzavírá jeden z tragických příběhů druhé čečenské války. S podporou ruských nacionalistů svůj proces zdržoval. Za vraždu bezbranné Čečenky si nakonec odseděl devět let – rok před vypršením trestu ale dostal milost. V Čečensku vyvolalo rozhodnutí ruského soudu o předčasném osvobození Budanova odpor a v Grozném demonstrovalo několik stovek lidí. Proti propuštění Budanova z vězení se vyslovil i čečenský prezident Ramzan Kadyrov, považovaný za loajálního vůči Moskvě. V Čečensku, podobně jako i jinde na severním Kavkaze, se dosud uplatňuje krevní msta.

„Je mi líto, že ho takhle zabili. Podle pravidel čečenské msty jsem ho měl zabít já. Já to ale neudělal, přestože psu patří psí smrt. Podle mě nešlo ani o krevní mstu ani o Čečence,“ řekl k zavraždění Budanova otec zavražděné čečenské dívky Visa Kungajev. Vyšetřovatelé jsou ale přesvědčení, že to byla pečlivě naplánovaná vražda. Motivem mohla být i provokace, která teď zaměstnává ruské úřady nejvíc. Brutální etnické potyčky mezi Rusy a Kavkazany zažila Moskva před šesti měsíci. Policie má proto pohotovost.

Případ plukovníka Budanova se stal symbolem porušování lidských práv ruskými silami operujícími v Čečensku. Proces byl ostře sledován jako zkouška ochoty Moskvy trestat porušování lidských práv v Čečensku. Podle organizací na ochranu lidských práv byly podobné únosy a vraždy běžné, ale zůstaly nevyšetřeny. V Čečensku se stále pohřešuje několik tisíc lidí.