Nikósie - Kyperští Řekové dnes večer uzavřeli přechod mezi tureckou a řeckou částí kyperské metropole jen několik hodin poté, co jej slavnostně otevřeli. Své rozhodnutí úřady zdůvodnily tím, že kyperští Turci porušili dohodu týkající se přítomnosti policie v území nikoho, kde může hlídkovat jen personál OSN. Podle kyperskořecké vlády je uzavření dočasné a průchod bude obnoven, až bude znovu nastolen pořádek.
Představitelé kyperských Řeků a kyperských Turků dnes v posledním rozděleném hlavním městě na světě slavnostně zbourali na ulici Ledra bariéry a otevřeli přechod pro pěší mezi oběma částmi kyperské metropole. Po pouhých dvanácti hodinách ale Řekové podle kyperského rozhlasu přechod opět uzavřeli, protože Turci podle nich porušili dohodu zakazující v pásmu nikoho přítomnost policie. Nově otevřeného přechodu do té doby podle agentury Reuters využily stovky lidí. Tiskový mluvčí kyperskořecké vlády Stefanos Stefanu uvedl, že průchod bude obnoven, až bude znovu nastolen pořádek.
Ulice, jež se nachází v hlavní obchodní čtvrti města a rozděluje severní tureckou a jižní řeckou část Nikósie, byla uzavřena od roku 1963, kdy Kyprem otřásly krvavé etnické nepokoje. Komentátoři hodnotili otevření přechodu jako významný symbolický krok ke znovusjednocení Kypru.
„Všichni víme, že otevření Ledra Street neznamená, že kyperský problém je tím vyřešen, je před námi ještě hodně práce, kterou musíme udělat,“ prohlásila při krátkém slavnostním obřadu ředitelka mise OSN na Kypru Elizabeth Spehar. Ceremonie se zúčastnili kromě starostů obou městských částí i představitelé OSN. Plechový plot v délce 80 metrů padl již časně ráno, ještě před samotným obřadem. Od roku 2003, kdy turecká strana rozhodla o zmírnění restrikčních opatření vůči kyperským Řekům, jde již o zprovoznění šestého přechodu mezi řeckou a tureckou částí ostrova.
„Bude to vyžadovat ještě hodně práce a kompromisů, ale jsem přesvědčen, že nakonec obě strany dosáhnou úspěchu. Vládne tu velmi pozitivní nálada,“ ocenil už dříve oboustrannou snahu posunout věci směrem ke sjednocení ostrova zástupce generálního tajemníka OSN pro politické otázky Lynn Pascoe, který právě skončil třídenní návštěvu Kypru. Ten je rozdělen od roku 1974 takzvanou Attilovou či Zelenou linií na dvě části, kdy severní část obsadili turečtí vojáci v reakci na státní převrat kyperských Řeků, kteří chtěli ostrov připojit k pevninskému Řecku.
Snahy o znovusjednocení Kypru probíhají prakticky od jeho rozdělení
Hlavní překážkou jednání, kterých proběhlo od poloviny sedmdesátých let mezi reprezentanty obou kyperských útvarů nespočet, byl požadavek kyperských Turků na formální uznání jejich státu. Severokyperskou tureckou republiku, jejíž existence byla vyhlášena v roce 1983, totiž uznává pouze Turecko.
Komplikaci představovala také snaha řecké části Kypru o vstup do Evropské unie. Poté, co Kyperská republika podala v červenci 1990 přihlášku do této organizace, pohrozil předák kyperských Turků Rauf Denktaş „totálním“ přičleněním turecké části k Turecku. V květnu 2004 sice řecká část ostrova do EU bez většího problému vstoupila, kyperská otázka však stále zůstává citlivým tématem ve vztazích mezi Řeckem a Tureckem, které o vstup do unie rovněž usiluje.
I přes zmíněné problémy došlo na přelomu tisíciletí ke zlepšení vztahů mezi oběma kyperskými útvary. Asi nejviditelnějším důkazem bylo otevření společné hranice v dubnu 2003. V květnu téhož roku byl také odvolán zákaz cest kyperských Řeků do Turecka. Zatím nejblíže ke sjednocení se Kypr ocitl v roce 2004. Plán tehdejšího generálního tajemníka OSN Kofiho Annana počítal se vznikem konfederativního státu a jeho následným vstupem do EU. V referendu, které se konalo v dubnu 2004, se sice téměř dvě třetiny voličů z turecké části Kypru vyslovily pro přijetí návrhu, ale 76 procent kyperských Řeků hlasovalo proti, což nadějný plán pohřbilo a do Evropské unie následně vstoupila pouze jižní část Kypru.
