V Kasselu postaví Parthenón ze stovky tisíc zakázaných knih

Sto tisíc dříve nebo ještě dnes zakázaných knih chce shromáždit skupina umělců, aby z nich příští rok postavila napodobeninu antického Parthenónu na náměstí ve středoněmeckém Kasselu, kde v roce 1933 nacisté a jejich příznivci spálili na dva tisíce knih. Projekt se inspiroval dílem argentinské umělkyně Marty Minujínové.

Dnes třiasedmdesátiletá konceptuální umělkyně v roce 1983 oslavila konec vojenské diktatury v Argentině tím, že shromáždila 30 000 dříve zakázaných knih. Byly mezi nimi publikace tak rozličných autorů jako jsou Sigmund Freud, Antoine de Saint Exupéry nebo Karel Marx. Minujínová z nich sestavila obdobu aténského Parthenónu, který vystavila v centru Buenos Aires. Knihy později rozdala lidem.

Nyní chce Minujínová spolu s německou neziskovou organizací documenta a s knižním veletrhem ve Frankfurtu nad Mohanem vybudovat z knih Parthenón znovu a ve větším. Cílem organizátorů je na projekt do příštího léta sesbírat 100 000 dnes nebo dříve zakázaných knih.

K darování knih se zavázala řada německých nakladatelství, mohou je ale věnovat i jednotlivci, a to dvojím způsobem; buď přímo na frankfurtském knižním veletrhu ve dnech 19. až 23. října nebo je mohou zaslat poštou na adresy uvedené na webu projektu. Stránka nabízí také základní seznamy dříve zakázaných knih.

Parthenón na Akropoli
Zdroj: Reuters

Z nashromážděných knih vznikne obdoba antického chrámu na Akropoli, který symbolizoval estetické a politické ideály první světové demokracie. Napodobenina Parthenónu ve skutečné velikosti má být varováním před cenzurou a pronásledováním autorů knih. K vidění bude od 10. června do 17. září příštího roku na Fridrichově náměstí v Kasselu.

Po pěti dnech výstavy nakloní budovu z knih dva jeřáby na stranu, což návštěvníkům umožní postupně knihy odebírat a nosit si je domů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Senát USA odhlasoval konec shutdownu, posoudí jej Sněmovna reprezantantů

Americký Senát schválil zákon ukončující rekordně dlouhou platební neschopnost vlády, takzvaný shutdown. Oznámily to tiskové agentury. Zákon nyní zamíří do Sněmovny reprezentantů, kde se očekává hlasování ve středu. Po konečném schválení bude zapotřebí ještě podpis prezidenta Donalda Trumpa, aby zákon vstoupil v platnost.
před 56 mminutami

Ruské nálety na Ukrajinu mají dvě oběti, útoku údajně čelilo i Rusko

Ukrajina čelila v noci na úterý další sérii ruských útoků. Podle tamních úřadů si údery invazní armády vyžádaly nejméně dvě oběti, několik lidí utrpělo zranění. Ruské úřady pak tvrdí, že město Saratov ve stejnojmenné oblasti čelilo náletu ukrajinských dronů, bezpilotní letouny tam údajně poškodily civilní infrastrukturu. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Podle agentury Unian, která se odvolává na zprávy ze sociálních sítí, hoří v Saratovu rafinérie. Ruské průmyslové město je vzdáleno více než 600 kilometrů od hranic s Ukrajinou, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
před 2 hhodinami

Izraelský parlament schválil v prvním čtení trest smrti za terorismus

Izraelský parlament v pondělí pozdě večer přijal v prvém čtení návrh zákona, který by soudům umožnil udělovat trest smrti za terorismus. Informovala o tom agentura AFP. Předloha se dle ní „zdá být určena konkrétně pro Palestince odsouzené za smrtící útoky či atentáty proti Izraelcům“.
před 5 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 12 hhodinami

Ukrajina opět zaútočila na ruský přístav Tuapse

Ukrajina v noci na pondělí znovu zaútočila na ruský přístav Tuapse, který patří k největším ropným terminálům v zemi. Podle zpráv na sociálních sítích tam vypukl požár. Místní úřady tvrdí, že byly zničeny čtyři ukrajinské námořní drony. Obě strany zároveň hlásí likvidaci desítek nepřátelských bezpilotních prostředků a těžké boje v Pokrovsku a okolí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rezignace ředitele BBC hýbe britskou politickou i mediální scénou

Kauza upraveného projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který odvysílal pořad britské BBC, hýbe politickou i mediální scénou Spojeného království. Nedělní rezignace generálního ředitele BBC Tima Davieho a šéfky zpravodajství Deborah Turnessové označil deník The Daily Telegraph za největší krizi stanice za více než desetiletí. Analytici kladou otázky týkající se zaujatosti média i sporů uvnitř BBC, zatímco někdejší šéfredaktor bulvárního listu The Sun a nynější moderátor BBC David Yelland považuje Davieho pád za puč připravený Radou BBC.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump omilostnil Giulianiho a další obviněné z pokusu zvrátit výsledek voleb 2020

Prezident Donald Trump udělil milost desítkám lidí, kteří se údajně podíleli na plánu na sestavení alternativní kandidátky volitelů a „odhalení volebních podvodů“ během voleb v roce 2020. Podle obvinění tak chtěli změnit výsledek prezidentských voleb, v nichž Donald Trump prohrál s Joem Bidenem. Informoval o tom americký prokurátor pro milosti Ed Martin.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Soud propustil Sarkozyho z vězení

Pařížský soud v pondělí odpoledne souhlasil s propuštěním Nicolase Sarkozyho z vězení, kde někdejší francouzský prezident čekal na odvolací proces v kauze nelegálního financování prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye, informovala stanice BFM TV a také tiskové agentury. Sarkozy věznici, kde byl od 21. října, podle místních médií ještě v pondělí opustil. Propuštění je spojeno se soudním dohledem.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...