Atacama (Chile) - V chilské poušti Atacama slavnostně otevřeli největší astronomickou observatoř světa ALMA. A to i s českou účastí. Anténová síť v nadmořské výšce 5 050 metrů umožní pořizovat snímky s rozlišením až desetinásobně vyšším než u Hubbleova kosmického dalekohledu, a to i v opticky neviditelných oblastech vesmíru. Podle expertů jde o průlom v současné astronomii.
„Je to srovnatelné s přechodem od lidského oka k prvnímu dalekohledu,“ řekl Wolfgang Wild, který vede evropskou část mezinárodního projektu za 1,5 miliardy dolarů (zhruba 29,5 miliardy Kč).
Observatoř se skládá ze 66 teleskopů o průměru 12 a sedm metrů, a je tak dosud největším a zároveň nejdražším pozemním astronomickým zařízením všech dob. Náklady na její výstavbu se odhadují na 1,5 miliardy dolarů (zhruba 29,5 miliardy Kč). V provozu je zatím přes 50 antén, část zkušebně funguje už od podzimu 2011.
Síť radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) má vědcům pomáhat s objasňováním tajemství vesmíru spojených se vznikem hvězd, planetárních soustav, galaxií a vůbec s vývojem celého vesmíru. Vznikla v rámci partnerstvím Evropy, Severní Ameriky a východní Asie a ve spolupráci s Chile. Ve svém centru má observatoř superpočítač, který signály z jednotlivých antén sčítá a vytváří přesný obraz zkoumané oblasti. Má analyzovat světlo z nejtmavších a nejstudenějších koutů vesmíru - tam, kde se rodí hvězdy. Jedno z nejsušších míst na planetě je pro astronomy ideální - měření totiž nesmí ovlivňovat vlhkost.
Zprovoznění obřího radioteleskopu se účastní i český ministr školství Petr Fiala a dva čeští astronomové Jan Palouš a Jan Buriánek. Oba jsou členy řídicího výboru Evropské jižní observatoře (ESO). Češi, kteří jsou členy ESO od roku 2007, se na budování obřího teleskopu podíleli s desítkami vědců z celého světa. Na observatoři v Ondřejově díky tomu vzniklo regionální centrum ALMA, které zajistí servis a podporu pro uživatele ALMA ze střední a východní Evropy.
- ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je nejvýkonnějším rádiovým interferometrem světa. Prostřednictvím soustavy antén pozoruje záření přicházející z vesmíru na vlnových délkách 0,3 až 9,6 milimetru. Po úplném dokončení převýší svou citlivostí a rozlišením všechny stávající systémy tohoto druhu.
- Zařízení vzniká v chilské poušti Atakama na planině Chajnantor v nadmořské výšce 5 000 metrů nad mořem. Toto extrémně suché a vysoko položené místo bylo zvoleno proto, že zemská atmosféra je zde pro rádiové záření na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách téměř průhledná.
- ALMA nabídne pohled do chladných oblastí vesmíru, které jsou opticky neviditelné, avšak v milimetrové a submilimetrové části spektra jasně září. Do této části spektra, stojící na pomezí mezi infračerveným zářením a rádiovými vlnami, je posunuto záření nejvzdálenějších galaxií a rozsáhlých chladných mračen v mezihvězdném prostoru. Hlavním posláním radioteleskopu bude studium galaxií, jež se tvořily na počátku vesmíru, a průzkum chemického složení hvězd a planet ve fázi jejich vzniku.
- Základ interferometru ALMA tvoří 54 parabolických antén o průměru 12 metrů a tucet menších antén o průměru sedm metrů. Antény je možné po náhorní plošině přesouvat na různá stanoviště vzdálená 150 metrů až 16 kilometrů, díky čemuž má ALMA cosi jako „zoom“. Z celkového počtu 66 antén již bylo na místo dodáno 56.
- Signály ze všech antén putují do tzv. korelátoru. Jde o jednoúčelový superpočítač, jenž obsahuje přes 134 milionů procesorů a dokáže provést 17 biliard operací za sekundu. Korelátor kombinuje a srovnává signály ze všech antén, díky čemuž ALMA funguje jako jediný obří dalekohled.
- Rozlišení interferometru ALMA je až desetinásobně vyšší než u Hubbleova kosmického dalekohledu. Kvůli dosažení co nejlepších výsledků pozorování musí být celý systém synchronizován s přesností na triliontinu (tedy miliontionu miliontiny) sekundy. Délka trasy, kterou zachycený signál putuje od antén do ústředního počítače, musí být známa s přesností odpovídající průměru lidského vlasu. Paraboly antén, které odrážejí přijatý signál, se nesmí od ideálního tvaru lišit o více než 20 mikronů, tedy o jednu padesátinu milimetru.
- ALMA je dosud největším a rovněž nejdražším pozemním astronomickým přístrojem všech dob. Náklady na jeho výstavbu se odhadují na 1,5 miliardy amerických dolarů.
- Vznikla v mezinárodní spolupráci východní Asie, Evropy, Severní Ameriky a Chile. Astronomové z účastnických zemí spolupracují díky regionálním centrům ALMA. V Evropě je hlavní regionální centrum v německém Garchingu nedaleko Mnichova, ostatní uzly se nachází v dalších evropských zemích včetně ČR (Astronomický ústav Akademie věd ČR Ondřejov).
- Výstavba interferometru ALMA byla slavnostně zahájena v listopadu 2003. První parabolická anténa do Chile doputovala v dubnu 2007. V květnu 2009 byl s pomocí dvou propojených antén proveden test zařízení. V září téhož roku byla první anténa dopravena na planinu Chajnantor. První obrázky ALMA pořídila v říjnu 2011, tedy v době, kdy disponovala teprve třetinou z plánovaných 66 antén.
(ČTK)
