Istanbul - Hlavní turecký prokurátor obžaloval 86 lidí z příprav státního převratu. Obvinění měli podle něj vytvořit teroristickou skupinu, která měla podněcovat veřejné nepokoje. Cílem skupiny nacionalistů bylo násilím svrhnout vládu premiéra Recepa Tayyipa Erdogana. Přesná jména obžalovaných prokurátor neuvedl. Má se však za to, že jsou mezi nimi armádní i obchodní představitelé stejně jako novináři, všichni z řad odpůrců turecké vlády. Z 86 dnes obžalovaných jich je 46 ve vazbě.
Turecký prokurátor obžaloval desítky lidí z příprav státního převratu
Tureckem v poslední době zmítají neshody mezi příznivci vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a zastánci sekulárních hodnot, které již od 20. let ustavují turecký stát. Vládním kritikům se nelíbí, že Erdoganův kabinet prosadil některé zákony, které sekulární povahu Turecka podle nich narušují. V parlamentu například nedávno prošel návrh, že by se na půdě univerzit mohly nosit muslimské šátky.
Opůrcům vlády se také nelíbí snahy Turecka o členství v EU. „V Turecku dochází ke střetu. Jde o střet mezi islamisty a armádou. Pod tlakem Evropské unie dochází k omezení role armády, ta ale není ochotná se své moci vzdát. Na druhou stranu nelze zastírat, že Erdoganova vláda se snaží posílit moc islámu v Turecku. To je přitom už od 20. let sekularizovaným státem,“ potvrdila Klára Stejskalová, vedoucí zahraniční redakce Českého Rozhlasu 1.
Klára Stejskalová:
„Nelze zastírat, že Erdoganova vláda se snaží posílit moc islámu v Turecku.“
Ústavní soud proto teď posuzuje, zda je postup vládní strany v souladu s tureckou ústavou. Pokud rozhodne, že kabinet svými návrhy ohrožuje sekulární povahu Turecka, a porušuje tak ústavu, hrozí dokonce, že bude strana postavena mimo zákon. V tomto procesu by měl soud rozhodnout do tří týdnů.
Nařčení ale Erdogan i turecký prezident odmítají. Současná situace podle nich vznikla kvůli kampani, kterou nacionalisté proti vládní straně rozpoutali. Podle tureckého tisku ultranacionalisté v Turecku plánovali pomocí násilných akcí postupně podlomit důvěru veřejnosti v AKP a dosáhnout toho, že by armáda nakonec musela zasáhnout.
„Je pravděpodobné, že obvinění opravdu chtěli, aby armáda zasáhla proti vládní straně, protože to může být jedinou možností, kterou považovali za schůdnou. Hrozbou pro demokracii v Turecku může být krajní nacionalismus, který zneužívá armádu. Mezi pučisty byli i penzionovaní vysocí armádní důstojníci,“ říká bývalý velvyslanec v Ankaře.