Ankara - Turecká vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) a nacionalistická Strana národní akce (MHP) se dohodly na revizi části ústavy, která zakazuje nošení muslimského šátku na vysokých školách. Tento zákaz pochází z doby zakladatele tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka a světské kruhy v zemi se obávají, aby tento krok nenarušil laický charakter státu.
Turecko je z 99 procent muslimská země, ale náboženství je zde přísně odděleno od státu. Za strážkyni laického charakteru státu se považuje mocná turecká armáda, která v uplynulých 50 letech svrhla čtyři vlády, které podle ní upouštěly od principů laickosti. Naposledy tak učinila v roce 1997, kdy se jí dostalo i silné podpory veřejnosti.
Podle dohody, kterou mezi sebou AKP a MHP uzavřely v pondělí večer, mají být zřejmě příští týden změněny dva články základního zákona. Obě strany mají dohromady v parlamentu dvoutřetinovou většinu umožňující změnu ústavy. Premiér Recep Tayyip Erdogan, sám věřící muslim, jehož choť a dcery muslimský šátek nosí, prohlašuje, že cílem této reformy je pouze zajistit respektování základní práv. Erdogan tedy po šesti letech u moci může splnit předvolební slib, v němž se k uvolnění zákazu nosit islámský šátek zavázal.
Mnozí experti se však obávají, že se touto reformou otevře Pandořina skříňka. Expert na ústavní právo Ergun Özbudun, stojící v čele komise připravující novou ústavu, kterou Erdogan po loňském vítězství ve volbách slíbil, označuje zrušení zákazu nosit muslimský šátek za nebezpečné.
Šéf MHP Devlet Bahceli dnes však vysvětlil, že změna, na níž se obě strany dohodly, umožňuje pouze nošení tradičního šátku vázaného pod bradou (takzvaný basörtüsü), nikoli muslimského šátku kryjícího celou hlavu, jenž v očích laických kruhů symbolizuje příslušnost k politickému islámu.
Experti přesto mají obavy. Jakmile bude šátek povolen na univerzitách, může být brzy povolen i v úřadech a následně být zdrojem tlaku na ženy, které si hlavu nezahalují.
