Troja (Turecko) - Podle nejnovějších výzkumů německých archeologů bylo legendární starověké město Troja mnohem rozsáhlejší, než se vědci domnívali. Archeologové nedávno odkryli na severovýchodním okraji města dlouho hledané pokračování městských obranných příkopů, pocházejících z pozdní doby bronzové. Doposud archeologové předpokládali, že Troja v tomto období zaujímala plochu maximálně 27 hektarů, v současnosti ale hovoří až o 35 hektarech.
Na druhé straně městského příkopu byl také nalezen kameny překrytý pithos, což je velká, do země zahrabaná hliněná nádoba. Obsah pithosu nebyl doposud odhalen. Podle vedoucího archeologického týmu Ernsta Pernicky mohli Trojané pithos používat pro uchovávání zásob, ale také k pohřebním účelům. „K pouhému uchování zásob by však nádobu nezakrývali kameny,“ soudí Pernicka. V místě byla odhalena i pouliční dlažba pocházející z pozdní doby bronzové.
„Dokázali jsme, že 500 metrů okolo citadely existovalo osídlení a že se jednalo o poměrně velké sídelní město,“ prohlásil archeolog. O velikost města a jeho významu v době bronzové se přitom vědci dlouho vášnivě přeli. Nejnovější objevy dokazují, že se jednalo o centrum malého knížectví, které mohlo ovládat okolní území o rozloze od 200 do 300 čtverečních kilometrů.
Troja byla údajným dějištěm desetileté války mezi Trojany a vojsky Řeků, kterou popisuje v klasickém eposu Ílias básník Homér. Objevitelem Troje se v roce 1870 stal německý archeolog Heinrich Schliemann. Při archeologickém průzkumu se zjistilo, že v této lokalitě existovalo několik měst, „homérovskou“ Troju řadí vědci do vrstvy VIIa, pocházející z doby okolo roku 1300 před naším letopočtem.
