Jeruzalém - Útok v jeruzalémské synagoze, při němž zahynulo šest lidí včetně dvou útočníků, je jedním z nejvážnějších atentátů za poslední roky. Nejen v izraelském tisku se nyní s obavami diskutuje, zda nezačala třetí intifáda. Předchozí dvě trvaly mnoho let a mají na svědomí tisíce mrtvých a desetitisíce zraněných, převážně Palestinců. Na hrozbu nového povstání upozorňuje například britská BBC. Jakub Szántó pro ČT uvedl, že politici obou stran stále usilují, aby se násilí dále nestupňovalo. Naděje na mír jsou však podle zahraničních zpravodajských zdrojů minimální.
Během posledních dvou měsíců výrazně eskaluje napětí v izraelsko-palestinském konfliktu. Navzdory přísným bezpečnostním opatřením přibývá v Izraeli mrtvých civilistů. Nepokoje v Jeruzalémě vyvolaly především požadavky některých Izraelců rozšířit Židům povolení pobývat na Chrámové hoře i na možnost modlit se tam. V minulosti tam stával židovský chrám, ale nyní jsou tam dvě významné mešity a arabští obyvatelé města v požadavku Izraelců spatřují ohrožení ustálené praxe. Vyvrcholením teroristických útoků z nedávné doby pak byl včerejší masakr při ranní modlitbě v jeruzalémské synagoze, při němž byli zavražděni čtyři lidé. Jedná se o nejkrvavější úder proti izraelskému obyvatelstvu od roku 2008, kdy bylo zabito osm Židů.
Blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó
„V pořadí třetí celopalestinské povstání stále ještě nepropuklo. Většina zodpovědných politiků obou znepřátelených stran se snaží dosáhnout alespoň nějakého modu vivendi, tak, aby tu nakonec nevybuchlo násilí, jak jsme to viděli naposledy mezi lety 2000 a 2005. Na druhou stranu, to, co se dnes stalo, skutečně vypadá na zásadní předěl.“
Palestinský rozhlas prohlásil útočníky ze synagogy za „mučedníky“. Hnutí Hamas útok ocenilo. „Hamas vyzývá k pokračování v odplatných operacích a zdůrazňuje, že je napětí v Jeruzalémě důsledkem izraelské okupace,“ řekl mluvčí Hamasu Samí abú Zuhrí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu pak radikálnímu hnutí ovládajícímu Gazu pohrozil „tvrdou odpovědí na brutální vraždu“. Podle Netanjahua nesou za útok odpovědnost také palestinský prezident Mahmúd Abbás i mezinárodní společenství, které „nezodpovědně ignoruje“ postup Hamasu.
Další intifáda? Všichni jí chtějí zabránit
Nejen v souvislosti s útokem, ale i vzhledem k událostem posledních týdnů se v mnoha zahraničních médiích opět skloňuje otázka nové intifády (v arabštině povstání a jde o ozbrojený boj Palestinců proti Izraeli). Jako první intifáda se označuje období mezi lety 1987 a 1993, během něhož vzniklo i hnutí Hamas, druhá intifáda odkazuje k povstání v první dekádě jednadvacátého století. (Více o intifádách čtěte zde.) Názory na konec druhé intifády nejsou jednotné. Někteří za její konec považují smrt Jásira Arafata v listopadu 2004, jiní summit v Šarm aš-Šajchu, kde bylo 8. února 2005 dojednáno příměří představiteli Izraele, Palestiny, Egypta a Jordánska, další ji považují za dosud neukončenou.
Vzhledem k vzrůstající míře násilí proti Jeruzalému se poslední dobou často hovoří o třetí intifádě, za jejíž počátek mnozí pokládají únos a vraždu izraelských teenagerů v červnu tohoto roku a následné upálení šestnáctiletého Palestince Mohammeda Abu Khdeira. V listopadu pak Hamas a palestinské autority vyzvaly ke „dni hněvu“. Britský deník The Telegraph označil tento akt jako volání po další intifádě. Tak bývá někdy chápána i píseň Anas al Garadyho a Abu Kayeda s názvem Run-over settlers (Přejížděj osadníky), kterou 6. listopadu nahráli na YouTube. Její první slova zní: „They ran over a child two months ago, now we will have our revenge. (Před dvěma měsíci přejeli dítě, nyní se pomstíme.)“ Dítětem, ke kterému text odkazuje, je pětiletá Enas Khalil, která zemřela poté, co ji v říjnu srazil autem židovský osadník. Podle izraelské policie šlo o nehodu.
Bezpečnost v ulicích se zhoršuje, tvrdí Jerusalem Post
Podle CNN se ani po včerejším krveprolití o intifádu nejedná, alespoň prozatím. CNN poukazuje na zásadní rozdíly mezi současnou situací a obdobím druhé intifády. Dnes je obtížnější než kdy dřív dostat se ze Západního břehu do Izraele, obzvlášť s trhavinami nebo jinými zbraněmi. Palestinští vůdci na Západním břehu nepovolali obyvatelstvo do zbraně a zatím se nejedná o koordinované útoky, jejichž rozsah navíc není takový jako na začátku tisíciletí. I podle BBC je zatím předčasné o povstání hovořit, BBC však upozorňuje, že v případě absence politických kroků, které by zabránily eskalaci napětí, je další intifáda zřetelně se rýsující možností.
Naopak The Jerusalem Post nepovažuje události posledních týdnů za ojedinělé a nesouvisející incidenty. Každý, kdo v Jeruzalémě žil během první či druhé intifády, musí v posledních dnech spatřovat v ulicích města podobný neklid a nervozitu: „Bývalo pro nás nebezpečné nasednout na autobus; dnes je nebezpečím čekat na autobusové či vlakové zastávce. Když se chodci pohybují po ulicích, je možné číst podezíravost v koutku jejich očí,“ napsal deník.
Palestinský prezident Mahmúd Abbás možnost povstání v minulosti razantně vyloučil. „Nepřipustím novou intifádu. Dokud budu v úřadu, nedovolím nikomu novou intifádu začít. Nikdy,“ řekl Abbás. Tento prezidentův postoj v nedávné době deklaroval i palestinský ministr zahraničí Riad al-Malki. „Uděláme, co je v našich silách, abychom pomohli, neboť pokud bude situace dál pokračovat tímto směrem, skončí dekonstrukcí všeho, co jsme v Palestině vybudovali,“ tvrdí Malki. V posledních dnech je však postoj představitelů Palestinského státu o poznání chladnější.
Lidová povstání neboli intifády v minulosti trvaly několik let. Minulé intifády byly koncem 80. let a na začátku 21. století a o život při nich přišly stovky lidí.
