Brusel - Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg předpokládá, že se příští týden setká s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj bezpečnostní konference v Mnichově. Loňský rok označil Stoltenberg na dnešním brífinku k výroční zprávě NATO za „černý rok“ pro evropskou bezpečnost a vyzval země Aliance k zastavení propadu výdajů na obranu. Varoval také před hrozbami, jako extremismus na Blízkém východě a ukrajinská krize.
Severoatlantická aliance pozastavila po ruské anexi Krymu veškerou praktickou spolupráci s Moskvou, otevřena zůstala právě jen možnost diplomatických a politických jednání. „Právě ve složité době, jako je nyní, je důležité se setkávat a diskutovat také o těžkých otázkách,“ podotkl Stoltenberg.
Západní země, ale i EU a NATO dál žádají Ruskou federaci, aby upustila od své podpory proruských separatistů na východě Ukrajiny a umožnila návrat k jednání a diplomatickému řešení východoukrajinské krize.
Na výroční konferenci v bruselské centrále Aliance Stoltenberg upozornil, že Rusko i přes hospodářskou krizi minulých let i současné potíže zvyšovalo dlouhodobě výdaje na obranu. Ve stejné době země NATO své výdaje snižovaly. Ruské schopnosti se proto zvýšily, země dokáže uspořádat náhlá a rozsáhlá vojenská cvičení ve velmi krátké době. „Také jsme viděli, že Rusko je připraveno sílu použít. Viděli jsme to v Gruzii, Moldavsku, na Krymu a nyní i na východní Ukrajině,“ připomněl generální tajemník. Loni také podle něj letadla NATO vzlétla ke čtyřem stovkám ruských vojenských letadel pohybujících se u aliančních hranic, 150 případů se odehrálo v Pobaltí. To je celkem asi čtyřikrát víc než v roce 2013.
I tento vývoj a stále „asertivnější“ chování Ruska je podle Stoltenberga jedním z důvodů, proč se NATO rozhodlo ke změnám, posílilo své východní země například vyšší ochranou vzdušného prostoru a na loňském summitu ve Walesu rozhodlo kromě jiného o zřízení sil s velmi vysokým stupněm připravenosti.
Toto uskupení, které nyní vzniká v prozatímní podobě, má mít velikost brigády, jejíž nejrychlejší části mají být schopny na území členské země zasáhnout do dvou dní. Stoltenberg dnes oznámil, že v šesti zemích na východě NATO - v Pobaltí, Polsku, Rumunsku a Bulharsku - také vzniknou velitelské struktury, které v případě potřeby umožní hladkou spolupráci aliančních sil s místními armádami. O podrobnostech mají diskutovat ministři obrany členských zemí Aliance na svém setkání příští čtvrtek.
Stoltenberg vyzval k zastavení propadu výdajů
Stoltenberg vyzval především evropské členy NATO k zastavení propadu v obranných výdajích. Po krátkou dobu podle něj lze obranu zvýšit i při klesajících nákladech, dlouhodobě ale takový postup udržitelný není. „Vždy se dá udělat alespoň o trochu víc zvýšením efektivity, při lepší spoluprácí, při práci chytřejším způsobem,“ připustil Stoltenberg na tiskové konferenci, kde prezentoval alianční výroční zprávu za uplynulý rok. Není ale podle něj možné „donekonečna dostávat více za méně peněz“. Proto je v nynějším změněném bezpečnostním prostředí zásadní se škrty skončit a vrátit se ke zvyšování obranných výdajů ve chvíli, kdy se ekonomiky členských zemí vrátí k růstu, míní šéf NATO.
Stoltenberg vedle ukrajinské krize upozornil také na hrozbu, která se ukázala na počátku roku při teroristických útocích v Paříži. Násilný extremismus na Blízkém východě a nepokoje v severní Africe podle šéfa NATO podporují terorismus v ulicích měst členů Aliance. Odpověď NATO na tyto výzvy podle Stoltenberga neleží jen v Akčním plánu připravenosti, který odsouhlasil summit loni v září ve Walesu, ale právě také v ochotě do obrany investovat.
Země Aliance loni vydaly na obranu 852 miliard dolarů (skoro 21 bilionů korun), v Evropě okolo 250 miliard (asi 6,4 bilionu Kč). Je to proti roku předchozímu tříprocentní pokles. Aliance proto podle Stoltenberga obnovila svůj závazek dávat do deseti let na obranu dvě procenta svého hrubého domácího produktu.
