Washington – Americký prezident Barack Obama a generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen se dnes dohodli, že příští rok bude summit NATO věnován přípravám na stažení vojsk z Afghánistánu. Projednávat se budou závěrečné kapitoly operací v této zemi.
Boje v Afghánistánu vypukly v roce 2001 poté, co teroristé 11. září zaútočili na Světové obchodní centrum a Pentagon. Americká invaze svrhla režim radikálního Talibanu. Hnutí odmítlo vydat členy teroristické sítě Al-Káida, kteří útoky zorganizovali.
Pod velením NATO teď působí v Afghánistánu kolem 100 tisíc zahraničních vojáků, většinou Američanů. Alianční summit, který se uskuteční příští rok, bude projednávat podle Obamy „závěrečné kapitoly“ operací v Afghánistánu. Většina vojáků má být totiž do konce příštího roku ze země stažena.
„Shodli jsme se na tom, že abychom usnadnili tento proces (stažení vojsk), by bylo užitečné uspořádat v příštím roce summit NATO,“ oznámil po jednání s Rasmussenem Obama. Společně probírali i opatření, která by měla zajistit, aby se z Afghánistánu po odchodu vojsk nestala základna pro teroristy. Cílem šéfa NATO je „Afghánistán, který se může udržet sám, ale nikoliv osamocen“.
Američané si však chtějí zachovat v zemi několik - údajně devět - bojových základen. Dosud ale jednají s Kábulem, a to hlavně o choulostivé otázce právní imunity amerických vojáků. Kolik by jich v zemi mělo zůstat i po roce 2014, ještě není známo.
Afghánský prezident Hamíd Karzáí včera prohlásil, že podporuje bezpečnostní dohodu se Spojenými státy, která by umožnila části amerických vojáků setrvat v zemi i po roce 2014. Podmínkou jsou ale bezpečnostní záruky. Podrobnosti k tomu ovšem ale nepodal.
Karzáí již v minulosti uvedl, že Spojené státy se musejí zavázat k podpoře afghánské bezpečnosti, posílení ozbrojených složek Afghánistánu a k dlouhodobé hospodářské rozvojové pomoci. Washington by měl zřejmě také platit za pronájem až devíti základen v Afghánistánu. Uzavření bezpečnostní dohody se očekává do konce tohoto roku.
