Stáhněte vojska, jinak přijdou sankce, vzkazuje Rusku Unie

Brusel – Ministři zahraničních věcí členských států EU se dohodli na uvalení cílených sankcí na Rusko, pokud země nestáhne své ozbrojené síly z většiny Krymu. Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová uvedla, že Rusko invazí na Krym porušilo mezinárodní závazky a narušilo územní celistvost Ukrajiny. Kvůli situaci na Ukrajině se ve čtvrtek sejde mimořádný summit EU.

„Pokud Rusko nepřistoupí na naše návrhy, bude to mít jistě neblahé následky na dvoustranné vztahy mezi EU a Ruskem. V tom případě budeme uvažovat o zavedení cílených sankcí,“ varovala šéfka unijní diplomacie a vyzvala Moskvu, aby z Krymu stáhla své jednotky a začala jednat s Kyjevem.

„Budeme se i nadále snažit o zprostředkování jednání s dalšími mezinárodními organizacemi, jako je např. OECD,“ dodala Ashtonová. Unie už dříve prohlásila, že je ochotna Ukrajině finančně pomoci. Například slovy eurokomisaře Štefana Füleho to ale podmiňuje systémovými reformami státu.

Rusko se dopustilo „aktu agrese“

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek po šestihodinovém jednání v Bruselu uvedl, že se Rusko svým postupem na Krymu dopustilo „aktu agrese“. „Porušilo se něco, co bylo svaté. Hranice státu byly zpochybněny tím, že je překročila vojska a že nějaký parlament nějaké země rozhodne o tom, že jeho vojsko půjde normalizovat situaci do vedlejší země,“ řekl Zaorálek.

„Územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny byly zcela zjevně porušeny agresivním počínáním ruských ozbrojených sil. Požadujeme od Ruska, aby své jednotky stáhlo a začalo plně uskutečňovat rusko-ukrajinské dohody o postavení černomořské flotily. Vyzýváme také Rusko okamžitě začít jednání s Ukrajinou,“ dodal šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák pro agenturu Interfax.

Šéfové států či vlád Evropské unie se ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu, aby jednali o posledním vývoji na Ukrajině a o možnostech, jak snížit napětí. Summit by mohl podle Zaorálka vyhodnotit, zda EU pozastaví s Ruskem rozhovory o vízové liberalizaci.

Obama: Rusko porušilo mezinárodní právo
Americký prezident Barack Obama před washingtonskou schůzkou s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem zopakoval, že Rusko vojenskou intervencí na Ukrajině porušilo mezinárodní právo. Pohrozil ekonomickými a diplomatickými sankcemi, které by Moskvu izolovaly. Podle Obamy musí ruský prezident Vladimir Putin umožnit mezinárodní monitorovací misi, která by situaci na Ukrajině urovnala způsobem přijatelným pro veškerý ukrajinský lid.

Biden: Rusko čeká rostoucí izolace
Americký viceprezident Joe Biden pohrozil ruskému premiérovi Dmitriji Medveděvovi rostoucí politickou a ekonomickou izolací, pokud Moskva nestáhne z ukrajinského území své vojáky. Senát USA již podle jednoho ze zákonodárců zvažuje uvalení možných sankcí na ruské politiky či banky. Bílý dům v pondělí oznámil, že na protest proti ruské intervenci na Ukrajině nevyšle prezidentskou delegaci na začínající paralympiádu v ruském Soči.

Jednotky ruské černomořské flotily mezitím ovládly prakticky všechny strategické pozice na Krymu. Moskva vysvětluje okupaci Krymu ochranou svých občanů a tamního většinového ruskojazyčného obyvatelstva před údajně hrozícími útoky ukrajinských ultranacionalistů. Avšak během čtyřměsíčních nepokojů na Ukrajině se nevyskytly žádné zprávy o nepřátelství vůči ruskojazyčné populaci. Ukrajinské ministerstvo vnitra má ale prý podle listu Ukrajinska pravda informace o chystaných provokacích, které by měly zahrnovat i vraždy ruských vojáků.

Proruské úřady na autonomním Krymu tvrdí, že na jejich stranu „masově přecházejí“ vojáci z ukrajinských posádek, obklíčených silami místní domobrany. Úřady v Kyjevě naopak tvrdí, že kupříkladu důstojníci ze štábu ukrajinského námořnictva v Sevastopolu odmítli přejít na stranu svého bývalého velitele, který se přidal ke krymské samosprávě. Někteří vojáci zůstávají věrní kyjevské vládě a tváří v tvář ruským ozbrojencům, kteří je obklíčili, odmítají opustit základny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 38 mminutami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 11 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...