Slovenské předsednictví Radě EU končí, otěže přebírá Malta

Nahrávám video

Slovensku v sobotu končí půlroční předsednictví v Radě Evropské unie. U pomyslného kormidla jej vystřídá Malta. Odcházející předsednická země je v Bruselu ceněna za to, že dokázala dojednat některá konkrétní témata. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker například vyzdvihl začátek fungování společné pobřežní a pohraniční stráže či dohodu o systematických kontrolách na vnějších unijních hranicích.

V bruselském paláci Justus Lipsius, kde se konají summity a další jednání členských zemí EU, už visí logo nastupujícího maltského předsednictví. Nahradilo podobnou plachtu, která po šest měsíců všem návštěvníkům budovy připomínala předsednictví Slovenska, prvního v historii země.

Předsednictví představovalo mimo jiné organizaci a řízení více než 1200 zasedání. Některé z nejrozsáhlejších podkladů pro jednání měly i přibližně 600 stránek. 

Mezi komplikovaná témata, která se předsednictví podařilo vyřešit, podle slovenského velvyslance při EU Petera Javorčíka patřilo třeba dokončení smlouvy CETA s Kanadou a posun tři roky se vlekoucí modernizace evropských nástrojů na obranu obchodu, především kvůli dumpingu ze třetích zemí. Připomněl, že včas se také podařilo domluvit unijní rozpočet na rok 2017.  

Podpis dohody CETA
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Maltu čeká řešení migrační krize, brexit i volby

Poprvé se předsednictví po Slovensku od ledna ujímá Malta, která vstoupila do EU v roce 2004. Čeká ji opět řešení problému migrační krize, přetrvávajících hospodářských potíží a odchodu Británie z EU. 

Za maltského předsednictví budou ve významných volbách také hlasovat Nizozemci, Francouzi a pravděpodobně Italové. Ve všech hlasováních mohou uspět politici s protiunijní rétorikou.

V otázce migrace chce Malta posílit unijní azylový systém, aby bylo možné „spravedlivěji rozdělovat migrační zátěž mezi členské země“.

Chce také tlačit na to, aby byl úspěšně dokončený loni odstartovaný program přerozdělení 160 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. To ale některé země odmítají a Slovensko a Maďarsko se kvůli věci soudí. Malta je do roku 2020 poslední středomořskou zemí, která Unii povede.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 5 mminutami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 6 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 20 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...