Slovensku v sobotu končí půlroční předsednictví v Radě Evropské unie. U pomyslného kormidla jej vystřídá Malta. Odcházející předsednická země je v Bruselu ceněna za to, že dokázala dojednat některá konkrétní témata. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker například vyzdvihl začátek fungování společné pobřežní a pohraniční stráže či dohodu o systematických kontrolách na vnějších unijních hranicích.
Slovenské předsednictví Radě EU končí, otěže přebírá Malta
V bruselském paláci Justus Lipsius, kde se konají summity a další jednání členských zemí EU, už visí logo nastupujícího maltského předsednictví. Nahradilo podobnou plachtu, která po šest měsíců všem návštěvníkům budovy připomínala předsednictví Slovenska, prvního v historii země.
Předsednictví představovalo mimo jiné organizaci a řízení více než 1200 zasedání. Některé z nejrozsáhlejších podkladů pro jednání měly i přibližně 600 stránek.
Mezi komplikovaná témata, která se předsednictví podařilo vyřešit, podle slovenského velvyslance při EU Petera Javorčíka patřilo třeba dokončení smlouvy CETA s Kanadou a posun tři roky se vlekoucí modernizace evropských nástrojů na obranu obchodu, především kvůli dumpingu ze třetích zemí. Připomněl, že včas se také podařilo domluvit unijní rozpočet na rok 2017.
Maltu čeká řešení migrační krize, brexit i volby
Poprvé se předsednictví po Slovensku od ledna ujímá Malta, která vstoupila do EU v roce 2004. Čeká ji opět řešení problému migrační krize, přetrvávajících hospodářských potíží a odchodu Británie z EU.
Za maltského předsednictví budou ve významných volbách také hlasovat Nizozemci, Francouzi a pravděpodobně Italové. Ve všech hlasováních mohou uspět politici s protiunijní rétorikou.
V otázce migrace chce Malta posílit unijní azylový systém, aby bylo možné „spravedlivěji rozdělovat migrační zátěž mezi členské země“.
Chce také tlačit na to, aby byl úspěšně dokončený loni odstartovaný program přerozdělení 160 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. To ale některé země odmítají a Slovensko a Maďarsko se kvůli věci soudí. Malta je do roku 2020 poslední středomořskou zemí, která Unii povede.