Káthmándú - Desítky šerpů ráno opustily základní tábor na Mount Everestu. Z úcty ke svým šestnácti kolegům, které minulý týden zabila lavina, ukončili sezonu. Několik západních agentur už kvůli tomu zrušilo expedice na nejvyšší horu světa. Zítra dorazí do základního tábora nepálský ministr turistiky a další zástupci vlády, aby se pokusili šerpy přesvědčit k návratu do práce.
Jeden z horských průvodců Tulsi Gurung odhadl, že téměř polovina z asi 400 šerpů už sbalila své stany a z tábora sestoupila. V základním táboře je v současné chvíli zhruba 400 zahraničních horolezců, kteří zaplatili desítky tisíc dolarů za povolení k výstupu na Everest. Bez šerpů jsou ale jejich expedice neuskutečnitelné.
Josef Rakoncaj, horolezec
„Myslím, si, že se do práce nevrátí, jde o hrdý národ, který si přivlastnil Everest z nepálské strany. Pro skupiny, které jsou na Everestu nyní, je práce šerpů nezbytná. V minulosti to bylo trošku jinak. Když jsem tam před 25 lety působil já, tak jsme měli jednoho šerpu a prakticky celý průstup ledopádu Kumbu jsme dělali asi během týdne, včetně položení žebříku přes trhliny a položení fixních lan.“
Místo plánovaného seskoku natočí Discovery dokument
Zrušen musel být mimo jiné plánovaný seskok Jobyho Ogwyna ve speciální „létací“ kombinéze (wingsuit), který měl živě přenášet televizní kanál Discovery. Místo toho natočí dokument o lavinovém neštěstí z minulého týdne, které bylo vůbec nejsmrtelnějším na svazích Mount Everestu. Dokument chce televize odvysílat během následujících týdnů. „Cítíme odpovědnost, protože jsme tady a máme zdroje a prostředky vyprávět tento příběh,“ prohlásila ředitelka televize Eileen O'Neillová. Mezi cestovní agentury, které odřekly výpravu na nejvyšší horu světa, patří také novozélandská agentura Adventure Consultants. Ta v pátek přišla o tři své šerpy.
Expedice na Everest představují pro nepálskou vládu klíčový příjem. Kabinet už proto přistoupil na některé požadavky průvodců, včetně zvýšení jejich pojištění a zřízení fondu, z něhož má být vyplácena finanční pomoc zraněným a rodinám obětí lavin. Vládní návrhy ale neodpovídají požadavkům průvodců. Ti kupříkladu chtějí, aby vláda do fondu přispívala 30 procenty z částky, kterou každý z horolezců zaplatí za povolení k výstupu na Everest. Vláda je přitom ochotna přispívat pouze pěti procenty. V zemi, kde se průměrný roční plat pohybuje kolem 700 dolarů (necelých 14 tisíc korun), si šerpové vydělají 3 až 6 tisíc dolarů ročně. Doposud byli ale minimálně pojištěni.
„Myslím si, že to je trošku vydírání,“ okomentoval postoj šerpů známý český horolezec Josef Rakoncaj. „Pravda je, že Everest patří šerpům a vybírané poplatky plynou do společné kasy nepálské vlády,“ dodal s tím, že šerpové ale mají smlouvy, které v současné chvíli nedodržují.
Šerpové mají silně rizikové zaměstnání
Lavinové neštěstí znovu rozpoutalo debaty o obrovském riziku, jež šerpové na Everestu podstupují. Většina účastníků výprav jsou amatéři, kteří nemají velké zkušenosti s extrémními nadmořskými výškami. Šerpové pro ně musejí natáhnout kilometry fixních lan, vytesat schody do sněhu a ledu a nosit jim téměř všechno vybavení. Kvůli tomu nesčetněkrát projdou ledopádem Khumbu vystaveni tamním zrádným podmínkám. Právě v tomto místě šerpy lavina v pátek smetla.
