Spekulace o napětí mezi Varšavou a Berlínem kvůli počínání nové polské vlády se snažil rozptýlit polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski. „Nemáme napjaté vztahy, a proto jsme je nemuseli ani uklidňovat,“ řekl šéf polské diplomacie po jednání s německým velvyslancem ve Varšavě Rolfem Nikelem. Jde prý jen o komunikační potíž s některými německými politiky.
Pozvání velvyslance na pohovor k polskému ministrovi následovalo poté, co v neděli šéf Evropského parlamentu Němec Martin Schulz přirovnal politiku polské vlády k počínání ruského prezidenta Vladimira Putina. Údajné „protipolské“ výroky zazněly i z úst dalších německých politiků.
„Hovořili jsme o tom, jak společně vyřešit problém v komunikaci s některými německými politiky a zdá se mi, že jsme na dobré cestě, abychom řešení našli. Nejlepším řešením by byly návštěvy německých politiků v Polsku, aby se mohli přesvědčit, že stav polské demokracie není tak špatný, jak se zdá,“ prohlásil šéf polské diplomacie. Doufá, že Polsko navštíví jeho protějšek Frank-Walter Steinmeier i němečtí poslanci.
Nikel označil rozhovor s ministrem za konstruktivní a zdůraznil, že „polsko-německé vztahy jsou poklad, který musíme střežit, aby se dobře rozvíjely i v budoucnu“.
„Polská vláda považuje své volební vítězství za mandát k podřízení si státu zájmům vítězné strany. Je to demokracie v Putinově stylu a nebezpečná putinizace Evropy,“ řekl Schulz nedělníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung.
V sobotu se šéf poslaneckého klubu CDU/CSU v německém sněmu Volker Kauder vyslovil pro uvalení sankcí na Polsko, pokud Varšava bude nadále ignorovat normy právního státu. Ještě dříve se eurokomisař Günther Oettinger vyjádřil, že Evropská komise by měla po krocích Varšavy vůči justici a médiím dohlížet na dodržování právního státu v Polsku.
Polsko-německé vztahy byly velmi napjaté už v polovině předchozí dekády za první vlády konzervativní a euroskeptické strany Právo a spravedlnost (PiS). Stejná strana po vítězství v říjnových volbách vytvořila první jednobarevný kabinet od pádu komunismu v Polsku a pokusila se ovládnout všechny klíčové pozice v zemi, včetně justice a veřejnoprávních médií.
Evropská komise má o situaci v Polsku jednat ve středu. Waszczykowski se vyjádřil, že neočekává žádné rozhodnutí, a navrhl, že EK by se měla zabývat i situací v Německu po silvestrovských útocích v Kolíně nad Rýnem.
Polsko-německý spor našel své dozvuky v médiích podporujících polskou vládu: týdeník Wprost vyšel s obálkou, připomínající časy německého útoku na Polsko ze září 1939, ale tentokráte s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a šéfem EP Martinem Schulzem v hlavních rolích příštího „dohledu nad Polskem“. K ještě starší historické křivdě – rozdělení Polska mezi Rusko, Prusko a Rakousko – se odvolává obálka časopisu wSieci s „carevnou Kateřinou Merkelovou“ coby ústřední postavou.
„Agrese německých politiků a médií proti Polsku usilujícímu o nezávislost a sebeurčení se dala předvídat, ale její zuřivost udivuje,“ usoudil komentátor časopisu. Výtky vůči stavu polské demokracie označil za „vřískot německých dozorců“ a jejich polských zkorumpovaných kolaborantů.
Wprost napsal, že předmětem sporu není ústavní soud či polská média, ale miliardy eur, které chce polská vláda ponechat v zemi zavedením nové daně na hypermarkety a banky, které prý omezí transfer zisků do Německa a Francie.
Evropská aliance tiskových agentur (EANA) kritizovala jako represivní nové polské legislativní kroky zasahující do chodu a nezávislosti médií. Ohradila se v této souvislosti i proti avizovanému plánu polské vlády změnit právní status tiskové agentury PAP, která je členem EANA. Podle aliance tím polská vláda směřuje k omezení nezávislosti tohoto sdělovacího prostředku, která patří společně se svobodou projevu k nezbytným předpokladům zdravého fungování demokracie. EANA uvedla, že je povinností všech demokratických sil bránit tyto principy.
