Způsob praktického zavedení rakouského limitu na počet přijímaných uprchlíků je značně nejasný, a nelze proto ani odhadovat jeho důsledky pro Německo, řekl při návštěvě Varšavy německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Reagoval tak na středeční zprávu, podle níž Vídeň letos přijme již jen 37 500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127 500. Makedonie zareagovala omezením tranzitu migrantů přes své území a svou migrační politiku přizpůsobilo i Slovinsko.
Šéf německé diplomacie: Není mi jasné, jak hodlá Vídeň omezit migraci
Podle Steinmeiera v sobě plánované rakouské opatření skrývá řadu právních problémů. Kvůli pochybnostem o konečné podobě návrhu je tak těžké odhadnout případné dopady na Německo. „Myslíme, že národní opatření nebudou sama o sobě stačit,“ uvedl Steinmeier a znovu vyzval k evropskému řešení migrační krize.
Rakouská vláda kancléře Wernera Faymanna, která se podobně jako Německo dlouho bránila jakýmkoli limitům, ve středu oznámila stanovení horní hranice počtu žadatelů o azyl. Co však bude následovat v případě překročení uvedené meze, zůstává nejasné. Vedle Německa nebo Švédska dosud Rakousko patří k hlavním cílům migrantů směřujících přes jihovýchod Evropy na západ kontinentu. Loni přijalo 90 tisíc žádostí o azyl.
Podle kritiků dosáhne Vídeň stanovením limitu jen toho, že se v následujících měsících zvýší počet migrantů žádajících v Rakousku o azyl, neboť se budou chtít do země dostat ještě před naplněním limitu. K tomu by mohlo podle některých odhadů dojít už v květnu.
Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová ale uvedla, že opatřením vláda dosáhne přesně toho, čeho chtěla, tedy „dominového efektu“. „Potřebujeme politiku rozumu, skoncujme s neomezenou kulturou vítání,“ uvedla ministryně, podle níž se dalo přitvrzení politiky vůči migrantům v Evropě očekávat. Pokud se dosáhne limitu, chce Miklová-Leitnerová přestat zpracovávat podané žádosti o azyl, nebo odmítat běžence přímo na hranici.
Podle znalce, kterého rakouská vláda pověřila vypracováním právního posudku, nebude ale možné při dosažení limitu hranice uzavřít. To by totiž podle Waltera Obwexera bylo v rozporu s mezinárodním i evropským právem. Celý posudek o právních problémech plánovaného opatření by Faymannův kabinet měl mít k dispozici do osmi týdnů.
Migranti na srbsko-makedonské hranici
Bavorský ministr financí Markus Söder vyzval spolkovou vládu kancléřky Angely Merkelové, aby na zavedení rakouského limitu na počet žadatelů o azyl reagovala stejným opatřením v Německu. Předseda sociálnědemokratické frakce v německém Spolkovém sněmu Thomas Oppermann označil rakouský návrh za „volání o pomoc“.
Na středeční rakouské oznámení už reagovala například Makedonie, a to omezením tranzitu migrantů přes své území. Skopje přes řecko-makedonskou hranici dál do Evropy pouští jen běžence ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, a to pouze pod podmínkou, že uvedou jako cílovou zemi Rakousko či Německo. Migranty odjinud posílá makedonská policie zpět do Atén.
Slovinský ministr zahraničí Karl Erjavec uvedl, že Lublaň musí počet procházejících migrantů přizpůsobit požadavkům cílových zemí, jakými jsou Rakousko a Německo. V podvečer pak vláda rozhodla, že bude podobně jako Makedonie na svých hranicích odmítat všechny migranty, kteří nebudou mít v úmyslu požádat o azyl v Německu či Rakousku.
Po takzvané balkánské stezce vedoucí z Turecka přes Řecko a Balkán do střední Evropy loni podle odhadů prošlo zhruba 900 tisíc migrantů. Většina z nich požádala o azyl v Rakousku, v Německu či Švédsku.