V moři kolem blízkovýchodního pásma Gaza probíhá už desátým rokem málo známý konflikt. Na jedné straně jsou palestinští rybáři, na druhé zase izraelské námořnictvo, které udržuje námořní blokádu. „Izraelci tam čekají a vyhánějí nás. Někdy střílí. Jenže tady u pobřeží už nejsou velké ryby, ty jsou dál v moři,“ řekl místní rybář Ibrahím Baker.
Moře je pro Gazu odedávna zdrojem obživy. Rybáři patřili svého času k místní elitě se slušnými výdělky. To se ale změnilo, když v roce 2007 převzali moc islamisti z Hamásu. Izrael vyhlásil námořní blokádu a rybářům vytyčil jen úzké pobřežní pásmo. Jenže povolené jedenáctikilometrové pásmo je už skoro vylovené, a tak rybáři, z povahy svého zaměstnání uvyklí na risk, zkoušejí své štěstí až na samotném limitu, na místech hlídaných izraelským námořnictvem.
Pobřežní čluny mají rozkaz zabránit pašování zbraní do Gazy. Vyhrocené střety na rozbouřeném moři s palestinskými rybáři často končí střelbou. V nebezpečných vodách, které navíc znečišťují miliony litrů odpadu, zemřela za poslední léta už desítka palestinských rybářů. Na 60 dalších Izraelci zranili.
Taufík Abú Rijála z rybářského klanu měl plán. Z automobilových vraků a stavebního odpadu začal na dně stavět umělý útes, kam by se začaly stahovat ryby. Po roce a půl začal vozit slušné úlovky. „Izraelcům se to nelíbilo. Říkali mu, že tam nemá nic vozit, že to je možná nějaká zbraň pro Hamás. Dokonce mu zabavili dvě lodě,“ popsal jeho syn Sadík Abú Rijála.
Odhodlaný dokončit svůj rybářský projekt a ochránit investice ve výši tisíců dolarů ale dvaatřicetiletý muž odmítl přestat. „Začali na naši loď stříkat vodním dělem. A pak začali střílet,“ popsal další průběh Muhammad Abú Rijála, bratr rybáře, kterého nakonec lov u hranic hlídaného území stál život. Taufíka zasáhla do břicha kulka a otec čtyř dětí později podlehl zranění v nemocnici.
Jedinou bezpečnou alternativou jsou pobřežní rybí farmy. Ta největší z nich, Al Bahár, vyprodukuje 120 tun ryb ročně. Potřebných 1,25 milionu dolarů na její vybudování ale většina rybářů nemá.
