Rusové jsou páteří sil proruských separatistů, řekl velitel NATO

Kyjev – Při návštěvě ukrajinského hlavního města velitel ozbrojených sil NATO v Evropě Philip Breedlove znovu obvinil Rusko, že jeho vojáci působí na východoukrajinském území a představují páteř sil proruských separatistů, kteří zde bojují s ukrajinskou armádou. Tamní novinář Vitalij Syzov přitom varuje, že se zdejší sociální situace přibližuje stavu po druhé světové válce. Tiskové středisko ukrajinské protipovstalecké operace na Donbasu dnes naopak oznámilo, že Moskva podstatně omezila dodávky vojenského materiálu východoukrajinským povstalcům.

Moskva sice neustále popírá, že by se v konfliktu na východě Ukrajiny angažovala, mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko ale řekl, že v úterý zaznamenali nový konvoj kamionů s vojáky a s taženými děly, který překročil hranici v místech, které kontrolují separatisté bez zahraničních pozorovatelů. Americký generál Philip Breedlove, který vede síly Severoatlantické aliance v Evropě, opětovně prohlásil, že ruské vojenské síly jsou zásadní součástí proruských separatistů.

Situaci v oblasti připodobnil novinář z Doněcku Vitalij Syzov ke stavu po druhé světové válce. Menší města se nemohou spolehnout na dodávky vody, tepla nebo plynu v zimě, nevyplácí se důchody ani platy, podniky zavírají. Podle novináře, kterého Člověk v tísni pozval na stáž do Česka, se objevuje důchodová turistika nebo stigmatizace uprchlíků z bojových zón. Stav by mohl vést k sociálnímu kolapsu, někteří lidé se blíží stavu hladovění.

  • "Byl jsem nedávno ve městě Konstantinovka, které je na území osvobozeném ukrajinskou armádou. Denně tam podle místních úřadů přijíždí kolem tisíce důchodců z okupovaných území, kteří se tam registrují, aby si mohli vyzvedávat důchod, protože na okupovaných územích to nejde," popsal Vitalij Syzov.

„Objevují se už informace, že v Doněcké oblasti jsou i případy smrti z důvodu hladu, i když se to tají,“ řekl Syzov. Úmrtí se dotýkají především lidí starších, upoutaných na lůžko nebo těch, kteří žijí sami. Za mírně lepší označil situaci v oblastech, které ukrajinská armáda dobyla zpět. Může za to dostupnost pomoci občanských iniciativ a humanitárních organizací. Ruskou potravinovou pomoc pro povstalecké regiony označil za nedostatečnou.

Vyzbrojování Krymu

Na Ukrajině i v Německu se dnes mluvilo také o Krymu. Německá kancléřka Angela Merkelová mluvila ve Spolkovém sněmu o zachování sankcí s tím, že vojensky je konflikt neřešitelný a že západní země nikdy nenutily Ukrajinu volit mezi jednou nebo druhou stranou. „I když uzavření asociační dohody mezi EU a Ukrajinou provázely potíže, nic z toho neomlouvá a neospravedlňuje ruskou anexi Krymu a nic neospravedlňuje přímé nebo nepřímé zapojení Ruska do bojů v Doněcku a v Luhansku,“ uvedla Merkelová před poslanci. Obvinila Kreml, že nerespektuje územní soudržnost Ukrajiny, k níž se zavázal v roce 1994 spolu s USA a Velkou Británií.

2 minuty
Merkelová rezolutně odmítla zrušení sankcí
Zdroj: ČT24

Generál Breedlove pak upozornil, že dochází k militarizaci krymského poloostrova. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu tento měsíc označil rozvinutí samostatného uskupení různých druhů vojsk na Krymu za prioritní úkol. Breedlovea znepokojuje, že Rusové na poloostrově umístili střely s plochou drahou letu a protiletadlové rakety, s nimiž mohou ohrozit celou oblast Černého moře. Agentura TASS dnes informovala o dalších čtrnácti stíhačkách, které byly na Krym převeleny. Letecký pluk u námořní základny Sevastopol tak má tvořit celkem třicet strojů.

Rusko podle Kyjeva výrazně snížilo vojenské dodávky povstalcům

Tiskové středisko ukrajinské protipovstalecké operace na Donbasu dnes naopak oznámilo, že Rusko podstatně omezilo dodávky vojenského materiálu východoukrajinským povstalcům. Útoky separatistů na doněcké letiště kontrolované armádou, které je od září místem nejprudších bojů, se v důsledku toho zmírnily. Jednotky separatistů jsou tři až čtyři kilometry od letiště a jejich aktivita se omezuje na občasnou výstražnou střelbu, dodává zpráva.

O předpokládaných příčinách omezení dodávek z Ruska se tisková zpráva nezmiňuje. Ukrajinské zdroje v úterý oznámily, že Rusko stáhlo z Donbasu zhruba tisícovku svých vojáků. Jejich místo prý stále častěji zaujímají oddíly separatistů, které vedení samozvaných lidových republik postupně vytvářejí.

Doněcké mezinárodní letiště se po vyhlášení příměří počátkem září stalo místem prudkých bojů. Letištní terminály jsou jediným opěrným bodem ukrajinské armády ve městě a povstalci se odtud opakovaně a zatím bezúspěšně pokoušejí vládní jednotky vytlačit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok v Ternopilu má deset obětí, Polsko aktivovalo stíhačky

Rusko vyslalo v noci na Ukrajinu 48 raket a 470 dronů, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Ternopilu na západě země zemřelo deset lidí. Polsko aktivovalo stíhačky, píše agentura Reuters. Drony zasáhly i Charkov, který hlásí 46 zraněných včetně dvou dětí.
06:24Aktualizovánopřed 5 mminutami

Sikorski hrozí po sabotáži na železnici „nediplomatickou“ odpovědí

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. V projevu před poslanci se podle médií zmínil o ruské vojenské rozvědce GRU. Ze sabotáže na polské trati jsou podezřelé dvě osoby s ukrajinským občanstvím v ruských službách, uvedl již v úterý polský premiér Donald Tusk.
09:51Aktualizovánopřed 22 mminutami

Vojáci NATO na východě Polska testovali stíhací drony

Vojáci NATO z USA, Velké Británie a Rumunska se připojili ke svým polským kolegům ve cvičení dovedností v boji proti dronům. Polsko a další země na východním křídle NATO zaznamenaly v posledních měsících několik vpádů ruských dronů, z nichž některé byly sestřeleny. Sestřelování levně vyrobených dronů drahými protivzdušnými raketami však představuje velkou výzvu pro státy NATO, které se obávají vyčerpání zásob. Jednou z možností jsou stíhací drony. Tyto drony, které se odpalují z pneumatického odpalovacího zařízení, mají za úkol zachytit a sestřelit přilétající drony. Stíhací systém stojí jen desetinu ceny dronu typu Šáhed, který je hlavním nástrojem ruských útoků na Ukrajině.
před 2 hhodinami

Americký Senát podpořil návrh zveřejnit spisy k Epsteinovi

Americká Sněmovna reprezentantů a po ní i Senát jednoznačně podpořily návrh zákona, který by přinutil americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnit spisy k případu odsouzeného sexuálního delikventa a finančníka Jeffreyho Epsteina. Prezident USA Donald Trump už předestřel, že tento právní předpis podepíše, pokud jej schválí Kongres. Sněmovna reprezentantů si zároveň vyžádala Epsteinovy finanční záznamy od jeho bank.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Klimtův portrét se stal druhým nejdražším dílem prodaným v aukci

Portrét od rakouského malíře Gustava Klimta se při úterní aukci v New Yorku vydražil za 236,4 milionu dolarů (4,9 miliardy korun). Informovala o tom agentura AFP, podle níž se obraz stal druhým nejdražším uměleckým dílem prodaným v aukci všech dob.
před 7 hhodinami

Velká chyba, řekl saúdskoarabský korunní princ o vraždě novináře Chášakdžího

Saúdskoarabský korunní princ Mohamed bin Salmán označil vraždu saúdskoarabského novináře žijícího v americkém exilu Džamála Chášakdžího za velkou chybu, která na několik let vážně narušila vztahy se Spojenými státy. Prohlásil to při svém setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Trump se prince, který za vraždou v roce 2018 podle amerických tajných služeb stál, zastal, když řekl, že bin Salmán o ničem nevěděl.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Americký federální soud zablokoval překreslení volebních obvodů v Texasu

Americký federální soud zablokoval republikány prosazené překreslení volebních obvodů ve státě Texas. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž jde o „velkou ránu“ zejména pro texaské republikány, které ke změnám hranic kongresových obvodů vyzýval prezident Donald Trump. Chtěl tím dosáhnout co největšího počtu zvolených republikánů a ubránit těsnou většinu strany ve Sněmovně reprezentantů.
před 8 hhodinami

Ukrajinský soud poslal do vazby někdejšího vicepremiéra kvůli údajné korupci

Ukrajinský soud poslal na 60 dnů do vazby bývalého vicepremiéra Oleksije Černyšova. Kauza se týká korupčního skandálu v ukrajinské energetice. Jako možnou kauci stanovil soud částku 51 milionů hřiven (v přepočtu zhruba 25,6 milionu korun), informovala ukrajinská média.
před 11 hhodinami
Načítání...