Hlavní hrozby pro ruskou bezpečnost vidí Kreml v prozápadních revolucích v postsovětském prostoru, v americké politice zadržování Ruska a v rozšiřování NATO k ruským hranicím. Vyplývá to z aktualizované strategie národní bezpečnosti, kterou na Nový rok schválil prezident Vladimir Putin.
Dokument, ze kterého citovala britská BBC, označuje Ukrajinu za „dlouhodobé ohnisko nestability“ a příčinu ozbrojeného konfliktu na Donbase v „podpoře USA a Evropské unie pro protiústavní státní převrat na Ukrajině“, který „vedl k hlubokému rozkolu ukrajinské společnosti“.
V souvislosti se změnou ukrajinského režimu se strategie zmiňuje rovněž o údajné snaze Západu „zabránit integračním procesům“ na území bývalého Sovětského svazu. Současná ruská politika považuje rozpad SSSR za největší geopolitickou katastrofu 20. století.
„Postoj Západu, který se snaží čelit integračním procesům, a vytváření ohnisek napětí v euroasijském regionu mají negativní vliv na naplnění ruských národních zájmů,“ stojí v novém strategickém dokumentu.
Rusko: Američané si chtějí zachovat mezinárodní nadvládu
Pokud jde o vztahy s USA, ruská strategie tvrdí, že „samostatná domácí a zahraniční politika Ruské federace naráží na odpor Spojených států a jejich spojenců, snažících se zachovat si nadvládu ve světových záležitostech“. Přesto Rusko usiluje o sblížení s USA „na základě shody zájmů, včetně ekonomických“, a „vzhledem ke klíčovému vlivu rusko-amerických vztahů na celkovou mezinárodní situaci“.
Jako o nových výzvách se dokument zmiňuje o nebezpečí získání jaderných zbraní teroristy, o kybernetických útocích a o vyhrocení demografických problémů. Upozorňuje také, že „role síly v zahraniční politice se nezmenšuje“. Vznik a sílící vliv radikální organizace Islámský stát přičítá Moskva důsledkům „dvojího metru“, který podle ní některé státy uplatňují v boji proti terorismu.
Upravit strategii národní bezpečnosti, schválenou ještě v roce 2009, nařídil Putin počátkem loňského července, kdy uvedl, že Rusko musí systémově reagovat na měnící se situaci ve světě. V popsaných trendech aktualizovaná strategie odpovídá doktríně, kterou země přijala před rokem. V ní se píše, že k hlavním vnějším bezpečnostním rizikům patří rozšiřování vojenských kapacit NATO, destabilizace zemí hraničících s Ruskem nebo jeho spojenců a rozmísťování zahraničních jednotek v těchto zemích.
