Moskva - Spojené státy a Rusko se v Moskvě neshodly na americkém záměru vybudovat ve střední Evropě část protiraketového štítu. V Moskvě to oznámil ministr zahraničí Sergej Lavrov po rozhovorech s americkou ministryní zahraničí Condoleezzou Riceovou a ministrem obrany Robertem Gatesem. Ruská a americká strana podle Lavrova po šestihodinovém jednání nenašly společnou řeč ani ve věci smlouvy START o jaderných zbraních, která napřesrok vyprší, ani v pohledu na samostané Kosovo. V Česku a Polsku navíc vyvolává diskuse i nedorozumění návrh Američanů, aby základny mohli Rusové kontrolovat.
Ministři oznámili, že Rusko a Spojené státy chtějí vytvořit společný dokument, který by dal právní rámec všech prvků další spolupráce a který by zahrnoval všechny oblasti dvoustranných vztahů.
USA podle Lavrova i nadále chtějí vybudovat radar v českých Brdech a silo s protiraketovými střelami v Polsku. Americký ministr obrany Robert Gates dnes opět tvrdil, že systém nepředstavuje pro Rusko hrozbu.
„Budeme pokračovat v těsné spolupráci poté, co bude tato otázka do detailů prozkoumána na expertní úrovni,“ prohlásila Riceová. Robert Gates prý dnes ruské straně podrobně a přesně vysvětlil návrhy, s nimiž americká strana přišla už loni v říjnu.
„Ruští kolegové shledali naše nápady užitečnými a důležitými a budou pokračovat v jejich zkoumání,“ prohlásil Gates s tím, že některé americké návrhy bude ještě nutné konzultovat se zeměmi, na jejichž území mají prvky systému stát. Gates dodal, že Moskva americké návrhy, které mají zvýšit důvěru k plánům na protiraketový deštník, dostane písemně ještě dnes večer.
Ruský ministr obrany Anatolij Serďukov doplnil, že Rusko zůstává na své odmítavé pozici vůči evropské části protiraketového systému, americké návrhy ale prozkoumá.
Americká delegace přijela do Moskvy s tím, že může v něčem ustoupit - třeba v tom, že Rusům povolí kontrolu na nových základnách. Jakou bude mít podobu, není zatím jasné. Riceová uvedla, že prezident Putin si chce nechat vyhodnotit americké návrhy, včetně přítomnosti ruských představitelů na základnách v Polsku a České republice. S případným pobytem ruských vojáků v Česku má ale Praha i Varšava problém.
Při poslední schůzce stejných ministrů loni v říjnu navrhla americká strana například inspekce ruských odborníků na objektech protiraketového deštníku v ČR a Polsku. Podle premiéra Mirka Topolánka nepůjde o permanentní stav, ale o možnost kontrolovat zařízení tohoto typu na bázi reciprocity. Ruská strana by na radarovou stanici čas od času přijížděla na inspekci, stejně jako se to dělá na jiných základnách NATO. Možnost monitorování základny na bázi reciprocity připouští i polský premiér Donald Tusk. Stálou přítomnost a stálou kontrolu ze strany Moskvy v Polsku ale dnes rezolutně odmítl.
Mezi dalšími návrhy bylo zablokování radaru v Brdech tak, aby nemohl sledovat ruský prostor, či slib nedokončit celý systém do té doby, než bude jasné, že Írán skutečně disponuje střelami schopnými ohrozit Evropu či USA.
Moskva americké plány na vznik objektů systému v Polsku a ČR dlouhodobě odmítá a pokládá je za hrozbu vlastní bezpečnosti i strategické rovnováze v Evropě. Rusko nevěří americkému zdůvodňování, že systém je obranou proti raketové hrozbě z Íránu, a přeje si zastavení rozhovorů Washingtonu s Prahou a Varšavou. Jako alternativu dosud nabízelo společné využívání vlastní radarové stanice v Ázerbájdžánu.
Obě strany prý budou pokračovat i v dialogu o dohodě, která by měla nahradit smlouvu Start-1 z roku 1991 o omezení strategických zbraní. Lavrov připustil, že ani v této otázce se dosud Moskva a Washington nedokázaly shodnout.
Podle Lavrova se ale podařilo dosáhnout „uspokojivého posunu“ v jiných otázkách, například v boji s jaderným terorismem a nešíření zbraní hromadného ničení. Riceová také zdůraznila, že obě strany budou pracovat na dokumentu, který vytvoří právní rámec pro vzájemné vztahy.
„Domluvili jsme se, jaké prvky v dokumentu budou. Mluvíme o tom už několik let,“ řekla po jednání s ruskými ministry Riceová. Text by podle ní měl odrážet „šířku i hloubku“ vzájemných vztahů Moskvy a Washingtonu. Dopracovat je podle ní potřeba otázky strategických vztahů, snižování počtů zbraní a problematiku dalšího postupu poté, co přestane platit smlouva o snižování strategických zbraní Start-1 z roku 1991.
Podobná strategická dohoda by mohla zahrnovat ty prvky, na nichž už se dohodli prezidenti obou zemí, uvedla Riceová. V pondělí oznámil ruský prezident Vladimir Putin, že od George Bushe před několika dny dostal dopis, který nabízí šanci na výrazné zlepšení vzájemných vztahů. „Jestli se nám podaří domluvit se o jeho základních tezích, bude náš dialog produktivní,“ prohlásil o dokumentu Putin. Podle zdroje ruské agentury ITAR-TASS by se podobný dokument mohl stát „odkazem budoucím stavitelům rusko-americké spolupráce“.
Jednající ministři jsou na sklonku svých funkčních období. Současnou americkou politickou garnituru mají vyměnit podzimní prezidentské volby, změny se čekají i na druhé straně jednacího stolu. Ruští ministři zahraničí a obrany Sergej Lavrov a Anatolij Serďukov nemusejí totiž figurovat v novém kabinetu budoucího prezidenta Dmitrije Medveděva.
- Ministryně zahraničí USA na návštěvě v Moskvě. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/134/13368.jpg
- Sergej Lavrov autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/135/13417.jpg
- Jednání amerických a ruských ministrů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/134/13348.jpg
