Rozšiřování NATO na východ se nesmí změnit v ruskou ruletu, varují odborníci

Londýn - Severoatlantická aliance musí přezkoumat svou politiku rozšiřování na východ v souvislosti s rozhodnutím Gruzie napadnout Jižní Osetii, které vyprovokovalo Rusko. Uvádí to Mezinárodní ústav pro strategická studia (IISS) ve výroční zprávě, kterou dnes vydal ve svém londýnském sídle. NATO by podle IISS mělo dát přednost potřebným strategickým zárukám pro nynější členy před rozšiřováním aliance. Zpráva se také kriticky vyslovuje k tomu, jak bylo Rusko postaveno před nezávislost Kosova a před americký protiraketový štít.

„Politika rozšiřování NATO by měla být potvrzena, pokud je ve službách strategických zájmů NATO, pokud je prostředkem k dosažení nějakého cíle; neměla by být institucionální prioritou sama o sobě,“ uvedl při prezentaci studie tento renomovaný soukromý ústav specializovaný na otázky vojenské strategie, kontroly zbrojení a urovnávání konfliktů.

IISS:

„Politika rozšiřování NATO se nesmí změnit v ruskou ruletu.“

„Zjevně neodpovědné“ rozhodnutí Gruzie zahájit v noci ze 7. na 8. srpen ofenzivu s cílem znovu se zmocnit kontroly nad Jižní Osetií „oslabilo její pozici ohledně přijetí do NATO“, a to i když ruská reakce byla nepřiměřená, řekl ředitel ústavu John Chipman. Podle něho je otázka, zda by Gruzie mohla být odpovědným členem NATO, když takto neuspěla. „Evropané tak mají solidní argumenty ve prospěch přestávky v rozšiřování,“ prohlásil.

Krize na Kavkaze není začátek studené války - jen konec idylky

Podle jeho slov krize kolem Gruzie nezahájila novou studenou válku, jenom znamenala konec „romantické fáze světového pořádku po studené válce“. Chipman pak vyzval NATO, aby „nezměnilo svou politiku rozšiřování v ruskou ruletu“.

Na přijetí Gruzie a Ukrajiny do aliance naléhal na jarní vrcholné schůzce NATO v Bukurešti americký prezident George Bush. Narazil ale na nesouhlas především Německa a Francie. Nedávný konflikt na Kavkaze byl však pro NATO pobídkou k novým vstřícným gestům vůči Gruzii. Generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer tento týden v Tbilisi prohlásil, že dveře NATO jsou pro Gruzii otevřeny, i když žádný pevný příslib nedal.

IISS vidí chyby v politice USA a NATO vůči Rusku, které „bylo stavěno před hotové věci, pokud jde o nezávislost Kosova nebo americký protiraketový štít“ plánovaný v Polsku a České republice.

IISS se dále v materiálu věnuje situace v Iráku, Afghánistánu, na Srí Lance a v Pákistánu. Ústav dále soudí, že svět vstupuje do éry, kdy bude mezinárodní diplomatická aktivita plurálnější. Partneři USA musejí být asertivnější při rozvoji iniciativ, k nimž by se USA mohly snadno připojit, neměly by jen reagovat na případné návrhy Washingtonu.

Změňte politiku, nebo vás nepustíme do Kábulu, varuje Moskva NATO 

Chipman dále řekl, že NATO nemá žádný zájem „pustit se do Ruska“, jehož spolupráci očekává v otázkách Afghánistánu a Íránu. Rusko ale dnes pohrozilo, že Severoatlantické alianci uzavře svůj vzdušný prostor pro operace v Afghánistánu, jestliže členové NATO nezmění nepřátelskou politiku vůči Moskvě. V rozhovoru pro zpravodajskou stanici BBC to uvedl ruský velvyslanec v Kábulu Zamir Kabulov. Narážel tím především na kritiku ruské politiky v Gruzii ze strany aliance. Ruský vzdušný prostor ale zatím podle něj má NATO nadále k dispozici.

NATO využívá pro logistické lety do Afghánistánu hlavně pákistánský vzdušný prostor, ale některé náklady jsou do Afghánistánu dopravovány také přes Rusko.

Scheffer: Řešení kolem Gruzie vyžaduje ústupky ode všech

Generální tajemník NATO Scheffer dnes v Londýně prohlásil, že najít řešení krize kolem Gruzie je možné, ale jen pokud budou všechny strany ochotny udělat ústupky. Krizi nelze řešit jen „potrestáním“ Ruska, řekl v přednášce krátce před zahájením neformální schůzky ministrů obrany členských zemí aliance.

Podle americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové se Moskvě nepodaří uskutečnit její „válečný cíl“, kterým je svržení gruzínské vlády. Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes naopak smířlivějším tónem prohlásil, že Washington a Moskva mohou své vztahy, které se ocitly na bodu mrazu, napravit, pokud dají přednost zdravému rozumu před myšlením ve stylu dob studené války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 1 hhodinou

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
08:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 1 hhodinou

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
11:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 2 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 5 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 5 hhodinami

Trump se chystá utratit téměř miliardu dolarů za výstavbu v Bílém domě, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 927 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.