Londýn - Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová se dnes v Londýně vyslovila pro výraznější zapojení členských států NATO v misi v Afghánistánu. Řekla, že vojenské působení v této zemi je vážnou zkouškou Severoatlantické aliance a bude dlouhé a obtížné. Šéfka americké diplomacie se v britském hlavním městě sešla se svým protějškem Davidem Milibandem a premiérem Gordonem Brownem.
Riceová požaduje výraznější roli členů NATO v Afghánistánu
USA, Británie, Kanada a Nizozemí, které mají v Afghánistánu nejvíce vojáků a nejvíce ztrát v boji s tamními povstalci, kritizují další členy NATO, že buď nevyslaly žádné vojáky, anebo je sice vyslaly, ale nepovolují, aby se zapojili do boje. To se týká zejména Německa, které má 3500 vojáků na klidnějším severu země. Mezinárodní síly v Afghánistánu ISAF mají celkem 42.000 vojáků.
„Je pravda a my jsme kolem toho nedělali nikdy žádná tajemství, že jsou někteří spojenci, kteří působí v mnohem nebezpečnějších částech země,“ řekla Riceová reportérům, kteří ji doprovázejí na cestě do Londýna podle zápisu, který dnes zveřejnilo americké velvyslanectví v Londýně. „Jsme pevně přesvědčeni, že by toto břímě mělo být rozloženo po celé alianci,“ doplnila.
Brown před setkáním s Riceovou řekl v parlamentu, že sdílení břemene se musí týkat nejen vojáků, ale také vojenské techniky, například vrtulníků. Experti uvádějí, že opotřebování a ztráty vojenské techniky v Iráku a Afghánistánu už způsobují právě britskému vojenskému rozpočtu značné problémy.
USA mají v Afghánistánu asi 29.000 příslušníků ozbrojených sil, z nichž asi polovina je podřízena ISAF, a chtějí vyslat dalších 3200 v naději, že se k nim přidají posily z dalších zemí. Kanada naopak pohrozila, že pokud se další země do vojenských akcí nezapojí, svůj ozbrojený kontingent čítající 2500 lidí příští rok odvolá. Británie má v Afghánistánu asi 7700 vojáků. Brown dnes řekl, že Francie a Španělsko slíbily, že vyšlou více vojáků.
„Naši lidé musejí pochopit, že nejde o mírovou misi, ale o dlouhodobý boj proti extrémistům,“ řekla dnes na tiskové konferenci Riceová. „Je to hrbolatá (cesta),“ řekla Riceová reportérům na cestě do Londýna, „a aliance tady musí hodně vyspět“.
Americká ministryně uvedla, že prosazuje co nejrychlejší jmenování mezinárodního koordinátora celé akce, aby světové společenství hovořilo jedněmi ústy. Podle jejího názoru by to měl být Evropan a USA podle ní neprosazují svého občana. O tuto funkci se ucházel britský politik a diplomat Paddy Ashdown, ale afghánský prezident Hamíd Karzáí jeho kandidaturu zamítl, což je příčinou nynějšího ochlazení ve vztazích mezi Londýnem a Kábulem.
Riceová připustila, že boj proti povstalcům je pro pravidelné armádní jednotky vždy velice obtížný. Severoatlantická aliance navíc pro takové akce nebyla původně vytvořena.
Americká ministryně ovšem odmítla obavy některých analytiků, že akce v Afghánistánu skončí nezdarem a tato země bude nadále útočištěm pro globální teroristy jako před rokem 2001, než koaliční síly porazily tehdejší vládní hnutí Taliban. Obavy z toho vyslovila například nedávno nezávislá studie, kterou zpracoval bývalý americký velvyslanec při OSN Thomas Pickering a generál James Jones a v níž o Afghánistánu hovoří jako o „zapomenuté válce“.
Právě ozbrojené složky Talibanu se v posledních měsících zapojily do bojů s obnovenou energií a způsobují zejména na jihu mezinárodní alianci větší ztráty. Využívají toho, že mohou snadno využívat útočiště v pohraničních oblastech Pákistánu. Loni podnikli asi 140 sebevražedných útoků.
Podle právě zveřejněné zprávy OSN se v Afghánistánu od roku 2001 vytrvale zvyšuje produkce drog a tato země je zdrojem 90 procent světového opia. Podle OSN má Taliban z obchodu s narkotiky výnos asi sto milionů dolarů ročně (1,7 miliardy korun).