Republikáni dobyli Kongres. Obama bez nich už nic neprosadí

Washington - Republikáni pravděpodobně ovládnou po úterních volbách americký Kongres. V Senátu se jim totiž podle prvních výsledků podařilo po osmi letech získat většinu na úkor demokratů prezidenta Baracka Obamy a udržet by si měli i kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů. Sami republikáni považují výsledek voleb za stopku pro prezidentovu administrativu, Obama totiž na zbývající dva roky v úřadu přišel v Kongresu o moc. Republikánská strana navíc výrazně uspěla i ve volbách guvernérů.

Volební místnosti se definitivně uzavřely v 7:00 středoevropského času. Už brzy ráno bylo ale jasné, že republikáni zcela ovládnou americký Kongres, když po získání většiny ve Sněmovně reprezentantů obdrželi také nejméně 52 křesel v jeho horní komoře, 100členném Senátu.

  • Martin Řezníček, zpravodaj ČT v USA: „Je to velmi výrazné vítězství, 52 křesel možná nečekali mezi republikány ani ti největší optimisté. Tento počet ale nemusí být konečný, protože republikáni mohou ještě teoreticky získat křesla v Louisianě, kde v prosinci proběhne druhé kolo voleb, a na Aljašce.“

Senát se pod kontrolu republikánů vrací po osmi letech. Horní komoru Kongresu dosud ovládali demokraté prezidenta Baracka Obamy, který se nyní bude muset vypořádat s tím, že bez souhlasu republikánů nebude schopen určovat, kdo bude zastávat vysoké posty v jeho administrativě. Washington tak nyní čekají nové mocenské poměry, které mohou vést od naprostého zablokování Obamy až po období kompromisů. Demokraté totiž už v Kongresu nemají prakticky žádné slovo, prosazovat zákony na půdě parlamentu jsou nyní schopni jen republikáni.

Podle zpravodaje ČT v USA Martina Řezníčka bude teď manévrovací prostor prezidenta Obamy mnohem omezenější. „Dnes od něj zcela určitě uslyšíme, že je připraven spolupracovat s těmi republikány v Kongresu, kteří jsou připraveni spolupracovat,“ řekl ve vysílání ČT24. Zároveň prý také spíše neoficiálně od prezidentových poradců zaznívá, že Obama je „lačný“ po větším legislativním úspěchu, neboť víceméně dva roky žádný takový úspěch v Kongresu nezaznamenal. „I tohle zvyšuje jeho vůli s republikány spolupracovat,“ dodal Řezníček.

Dosavadní šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid již telefonicky pogratuloval republikánovi Mitchi McConnellovi, který bude v horní komoře vůdcem nové většiny, tentokrát republikánské. „Vzkaz od voličů je jasný: chtějí, abychom spolupracovali,“ uvedl Reid v prohlášení. Ve stočlenném Senátu měli dosud demokraté 53 křesel, spoléhat se mohli také na dva nezávislé senátory.

Jakub Lepš, amerikanista, University of New York in Prague:

„Republikáni teď ovládnou jak Senát, tak sněmovnu. Víceméně poslední záklopkou, kdy demokraté mohou stopnout zákony, je tak až prezidentské veto, což je samozřejmě poměrně silný nástroj, nicméně někteří republikáni se již vyjadřují v tom duchu, že budou prezidenta bombardovat zákony tak dlouho, až on poleví.“

„Jsou dva scénáře: Buďto republikáni i prezident ustoupí a rozhodnou se spolupracovat, protože například dojdou k závěru, že toto jim pomůže více u voličů, anebo naopak zůstanou na těch svých pozicích, které jsou značně odlišné, a budeme sledovat opravdu nepříjemné dva roky, kdy vlastně nebude přijata žádná kompromisní politika.“

Volby podle řady médií ukázaly širokou nespokojenost Američanů s Obamovou vládou. Také podle šéfa republikánů Reince Priebuse jsou volby odmítnutím politiky demokratického prezidenta, jehož popularita je na dlouhodobém minimu. „Republikáni dostali příležitost, aby zemi vedli lepším směrem,“ řekl Priebus s tím, že Američané „vyslovili republikánům důvěru“. „Republikánská Sněmovna reprezentantů i republikánský Senát jsou připraveny vyslyšet americký národ. A my doufáme, že Obama učiní to samé,“ dodal.

Před volbami republikáni slíbili, že podpoří tvorbu pracovních míst, zvýší energetické kapacity země a sníží státní výdaje. Bílý dům ještě před uzavřením volebních místností uvedl, že volby nejsou referendem o politických opatřeních jeho šéfa. „Velká většina voličů po celé zemi se v těchto volbách rozhoduje na základě samotných kandidátů, a nikoli prezidenta Obamy,“ sdělil v průběhu volebního dne mluvčí Bílého domu Josh Earnest.

  • Arkansasu vyhrál veterán z Iráku a Afghánistánu Tom Cotton nad demokratickým vyzyvatelem Markem Pryorem, a to navzdory podpoře bývalého amerického prezidenta Billa Clintona.
  • Republikánka Shelley Capitoová vyhrála v Západní Virginii a její kolega Mike Rounds získal dosud demokratické senátorské křeslo v Jižní Dakotě, které bylo jedním z šesti dodatečných mandátů, které republikáni k ovládnutí Senátu potřebovali. John Cornyn obhájil republikánské křeslo v Texasu.
  • Republikáni si připsali důležitá vítězství také ve státech Colorado a Montana a také v Kentucky, což ukazovaly i předvolební průzkumy. Kentucky patří do skupiny zhruba desítky států, které byly považovány za klíčové pro republikánský Senát.
  • Senátorské křeslo ve státě Georgia nadále zůstává republikánům, zvítězil zde David Perdue nad demokratkou Michelle Nunnovou. Perdue v úřadu nahradí odcházejícího spolustraníka Saxbyho Chamblisse. Republikán Pat Robert si udržel senátorský post v Kansasu.
  • Také v Iowě zvítězili republikáni. Joni Ernstová těsně vyhrála nad demokratem Brucem Bradleym. V Severní Karolíně mandát neobhájila demokratická senátorka Kay Haganové, v horní komoře Kongresu ji nahradí republikán Thom Tillis.
  • Ve státě New Hampshire, který je rovněž považován za jeden z rozhodujících států, vyhrála demokratka Jeanne Shaheenová. Demokraté rovněž uhájili senátorský post v MichiganuDelawareIllinois a Rhode Islandu.
  • Naopak senátor za americký stát Louisiana, považovaný rovněž za klíčový, z úterních voleb nevzešel, neboť žádný z kandidátů nezískal potřebných více než 50 procent hlasů. Voliči půjdou k dodatečnému volebnímu kolu 6. prosince a vybírat budou mezi demokratickou senátorkou Mary Landrieuovou a jejím republikánským rivalem Billem Cassidym.
  • Velmi těsný souboj se nečekaně odehrál ve Virginii, kde se vítězem již prohlásil dosavadní demokratický senátor Mark Warner. Jeho republikánský rival Ed Gillespie ale údajně prohru zatím neuznal.

Republikáni bodovali také ve volbách guvernérů

Američané během volebního úterý vybírali vedle nových zákonodárců také guvernéry ve 36 amerických státech. Vítězné volební tažení republikánů tak přineslo konzervativcům nejen kontrolu nad Kongresem, ale právě také guvernérské úspěchy v řadě důležitých států. Podle aktuálních výsledků získali republikáni 24 guvernérských úřadů a demokraté jen devět. O zbývajících čtyřech ještě jasno není, i když demokratický guvernér Colorada John Hickenlooper ještě před dokončením sčítání prohlásil, že post obhájil.

Konzervativci slavili mimo jiné ve státech považovaných za demokratické bašty jako Massachusetts, Maryland či Illinois, který je domovským státem demokratického prezidenta Baracka Obamy. Na výsledky hlasování se zatím čeká například z Aljašky, kde těsně vede nezávislý kandidát Bill Walker nad republikánským guvernérem Seanem Parnellem, nebo z Colorada či Connecticutu. 

  • V Texasu republikáni pod vedením Grega Abbotta uhájili guvernérské křeslo, které dosud držel republikán Rick Perry. Perry je považován za možného republikánského kandidáta na prezidenta v roce 2016. Abbottovým soupeřem byla demokratka Wendy Davisová.
  • Dosavadní republikánský guvernér Floridy Rick Scott svůj mandát obhájil, když těsně porazil Charlieho Crista. Někdejší republikánský guvernér Crist se nyní pokusil do úřadu vrátit za demokraty.
  • Republikáni mají guvernérský post rovněž v Michiganu, kde opět zvítězil Rick Snyder, a obhájili i pozice ve státech Wisconsin a Georgia.
  • Republikáni získali guvernérská křesla také ve státech Illinois, kde Bruce Rauner porazil demokrata Pata Quinna, a v Kansasu, kde obhájil křeslo Sam Brownback. Také v Marylandu vyhrál republikán Larry Hogan.
  • Zatímco v Kalifornii mandát obhájil demokrat Jerry Brown, ve státě Massachusetts, kde zvítězil republikán Charlie Baker, se to již demokratům nepodařilo.
  • Demokrat Andrew Cuomo si udržel guvernérské křeslo ve státě New York, tento post zastává od roku 2010. Cuomo by podobně jako republikán Perry mohl zasáhnout do nadcházející prezidentské volby.
  • Demokratu Tomu Wolfovi se podařilo vyhrát v Pensylvánii, kde porazil dosavadního republikánského guvernéra Toma Corbetta.
  • V Rhode Islandu v těsném souboji porazila demokratka Gina Raimondová republikánského soka Allana Funga, a stala se tak první ženou, která v tomto státě získala guvernérský úřad. Raimondová nahradí Lincolna Chafeeho, který o druhý mandát neusiloval. Chafee byl v roce 2010 zvolen guvernérem jako nezávislý, loni se ale přidal k demokratům.
  • Demokraté slavili i na Havaji, kde David Ige porazil republikána Duka Aiona a nezávislého kandidáta Mufiho Hannemanna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrací do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě obrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
před 18 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 29 mminutami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 5 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 8 hhodinami
Načítání...