Atény - Řecký premiér Jorgos Papandreu vytvoří ve čtvrtek novou vládu a vzápětí požádá o důvěru parlament. Ten ovládá jeho Panhelénské socialistické hnutí (Pasok). Své rozhodnutí ohlásil ministerský předseda po neúspěšném vyjednávání s konzervativní opozicí o vytvoření společné vlády národní jednoty, během něhož byl ochoten i rezignovat na svůj post. Zadlužené Řecko dnes ochromila další generální stávka provázená masovými odborářskými demonstracemi.
Papandreu předtím nabídl opozici vytvoření nové společné vlády, která by pokračovala v ekonomických reformách požadovaných zeměmi eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Jako ústupek vůči opozici projevil i ochotu vzdát se křesla předsedy vlády a přenechat ho někomu jinému.
Na rozdíl od vůdce opoziční strany Nová demokracie Antonise Samarase chtěl Papandreu kabinet s dlouhodobějším mandátem. Samaras si ale přál v podstatě pravý opak: nová vláda s novým premiérem by měla jako jediný úkol vyjednat pro Řecko mírnější splátkový kalendář mohutných dluhů a zpomalit reformy, jež mají tvrdé sociální dopady. Samaras také požadoval splnění dlouhodobého cíle pravice, jímž je zrušení nynějšího přistěhovaleckého zákona, který umožňuje mimo jiné udělování řeckého občanství dětem cizinců narozených v zemi, což většina starousedlické společnosti odmítá. Bezprostředně poté by měly podle Samarasových představ následovat předčasné parlamentní volby.
Většinoví vládní socialisté přitom začali ztrácet s prosazováním úsporných opatření a privatizačních plánů v parlamentu i na politické scéně půdu pod nohama. Už dříve Papandreu naznačoval, že v zájmu pokračování nepopulárních reforem diktovaných hrozivou ekonomickou situací, která dostala zemi dlouhodobě na pokraj bankrotu, bude chtít, aby za ně převzala svým souhlasem odpovědnost i pravice. Ta je podle premiéra za hospodářský marasmus v zemi rovnoměrně odpovědná, protože úpadek řecké ekonomiky fakticky nastal za předchozí konzervativní vlády Kostase Karamanlise.
Řecko kritizovalo vztyčení sochy Alexandra Makedonského ve Skopje
Jako by Řecko nemělo dost vlastních starostí, ostře dnes kritizovalo vztyčování 24metrové jezdecké sochy Alexandra Velikého v makedonském hlavním městě Skopje. Podle Atén si tak Makedonie „pokouší přivlastnit část řeckých dějin s cílem rozdmýchávat nacionalismus a konflikt “, ale touto „provokací jen ztěžuje své přijetí do euroatlantických struktur“. Makedonie na poslední chvíli ustoupila a od nynějška je socha označována jen jako „voják na koni“. Má však zdobit náměstí, které je pojmenováno po Alexandru Makedonském; je součástí rozsáhlého projektu Skopje 2014, který byl představen loni v únoru. Socha svou velikostí překonává i pomník, který Alexandrovi postavili Řekové v jeho rodné Soluni.
Skopje a Atény se již 18 let přou o název Makedonie. Stejné jméno totiž nese i řecká oblast na severu země. Atény však tvrdí, že název Makedonie je výlučně řeckým kulturním dědictvím. Makedonie se proto musela v roce 1993 stát členem OSN pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM) a Řecko požaduje, aby v definitivním názvu státu nebyla žádná podoba názvu Makedonie.
