Panamá – Po více než půlstoletí se dnes v rámci celoamerického summitu v panamské metropoli sešli nejvyšší představitelé Spojených států a Kuby. Americký prezident Barack Obama zhruba hodinovou schůzku s kubánským prezidentem Raúlem Castrem označil za „otevřenou a plodnou“. Oba prezidenti se setkali už v pátek, kdy si potřásli rukou a krátce spolu pohovořili. Sblížení USA a Kuby je podle Obamy bodem obratu pro celý region.
Obama v proslovu k hlavám států a vlád amerických států mimo jiné uvedl, že se těší na nové vztahy s Kubou, které nebudou v zajetí ideologie. Nemá prý zájem vést bitvy, které začaly dávno před tím, než se narodil. "Studená válka skončila… Kuba už není hrozbou
pro Spojené státy,„ prohlásil Obama a dále podotkl, že chce “obrátit list".
Mezi oběma zeměmi podle amerického prezidenta zůstanou značné rozdíly, opětovné navázání diplomatických styků ale prý umožní oběma stranám lépe se poznat. „Zjevně budou přetrvávat hluboké a podstatné rozdíly mezi vládami našich zemí,“ pronesl Obama, obě země však podle něj bez ohledu na rozdílný přístup k některým otázkám mohou pracovat na zlepšení diplomatických a obchodních vztahů.
Castro: Jsem připraven mluvit o lidských právech
Raúl Castro americkému prezidentovi řekl, že je připraven diskutovat i o citlivých otázkách včetně lidských práv a svobody tisku. Upozornil ale na to, že se země už dříve shodly na tom, že se spolu ne vždy budou shodovat. „Jsme ale připraveni učinit pokrok,“ dodal. Castro dále ve svém proslovu na plénu kritizoval americkou politiku vůči Kubě během studené války. Obamu ale označil za „čestného člověka“, který za politiku USA té doby nemůže. Kubánský vůdce vyzval také k vyřešení problému amerického embarga vůči Kubě, které je prý pro obyvatele jeho země „hrozivější, než si kdokoli dokáže představit“.
Celoamerický summit začal v panamské metropoli v pátek místního času. Již při jeho zahájení se americký prezident Obama a kubánský vůdce Castro setkali. Právě na toto setkání se kvůli oteplování americko-kubánských vztahů soustřeďuje největší pozornost. Oba státníci si přátelsky potřásli rukou (více čtěte zde). Obama byl poslední ze státníků amerického kontinentu, které panamský prezidentský pár na zahájení summitu uvítal.
Objevila se videa, na kterých je vidět, jak si oba státníci uvolněně stisknou ruku a krátce spolu hovoří. Setkání přihlížel třeba generální tajemník OSN Pan Ki-mun a kubánský ministr zahraničí Bruno Rodriguez. Bílý dům uvedl, že setkání bylo neformální a že státníci zatím nevedli žádný závažný rozhovor. Obama se s Castrem osobně poprvé potkal na pohřbu bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely v prosinci 2013.
- Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek: „To je symbol politiky dialogu, který je třeba vést i s těmi, kteří třeba mají jiný názor na demokracii a lidská práva.“
USA i Kuba vnímají panamský summit jako další krok ke zlepšení vztahů, o čemž svědčí i čtvrteční panamská schůzka šéfů diplomacie obou zemí, kteří ji označili za velmi plodnou. Setkání v Panamě bylo doprovázeno i očekáváním, že by Obama mohl oznámit vyškrtnutí Kuby ze seznamu států podporujících terorismus. Havana o to velmi usiluje, Obama o tom ovšem dosud nerozhodl.
Na seznam se Kuba dostala v roce 1982 zejména kvůli podpoře baskické separatistické organizace ETA a kolumbijských povstalců z hnutí FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie). To, že se Kuba stále nachází na seznamu, je zásadní překážkou na cestě k normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi a ke znovuotevření jejich ambasád. Kubánská delegace je vůbec poprvé na celoamerickém summitu, který je sedmou takovouto akcí; její účastníci se zabývají řadou témat od podpory demokracie až po ochranu životního prostředí.
- Barack Obama: „Spojené státy zahajují novou kapitolu vztahů s Kubou. Doufáme, že to vytvoří prostředí, ve kterém se zlepší život kubánského lidu.“
Obama se v pátek krátce před zahájením summitu setkal s několika kubánskými disidenty, které ujistil, že USA stojí po jejich boku. Uvedl, že samotní Kubánci ze všech skupin obyvatelstva mohou „díky svému talentu, vynalézavosti a tužbám“ spolu komunikovat a rozhodnout, jaká je nejlepší cesta k jejich prosperitě. Washington by rád co nejdříve získal možnost volného pohybu po Kubě pro své diplomaty, aby se mohli s řadovými Kubánci setkávat.
„USA nemohou beztrestně intervenovat“
Sdělovací prostředky také zaznamenaly Obamův výrok týkající se Latinské Ameriky: „Doby, kdy jsme si tak často mysleli, že Spojené státy mohou beztrestně intervenovat, jsou pryč.“ Prezident tak připomněl momenty, kdy USA přímo podporovaly vojenské režimy a ozbrojený odpor v Latinské Americe nebo vojensky přímo intervenovaly, jako například v roce 1989 v Panamě, kde svrhly režim generála Manuela Noriegy.
Na tuto událost upozornil v pátek venezuelský prezident Nicolás Maduro, když po příletu do panamské metropole navštívil památník obětí americké invaze do Panamy a prohlásil, že by k něčemu podobnému již nemělo dojít. Maduro po předchozích ostrých prohlášeních na adresu Washingtonu řekl, že by v Panamě mohl nastat obrat k lepšímu. Mezi USA a Venezuelou doutná diplomatický spor kvůli Obamově výnosu, který označil levicí ovládanou jihoamerickou zemi za ohrožení bezpečnosti Spojených států.
Madura v pátek ovšem uvítali na místě i protesty Venezuelanů žijících v panamské exilu, které měly podobu bouchání do hrnců. V Panamě žije velká komunita Venezuelanů, kteří uprchli před režimem Madurova předchůdce Huga Cháveze.
