Washington - Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen odmítl ve Spojených státech kritiku, která tam zaznívá na adresu mezinárodních jednotek bojujících v Afghánistánu. Podle Rasmussena žádný z amerických spojenců z boje neutíká a jak Evropa, tak Kanada své závazky v misi ISAF ctí. Rasmussen ale zároveň zdůraznil, že je nutné klást daleko větší důraz na přípravu samotných Afghánců, aby byli schopni převzít zodpovědnost za bezpečnost v zemi. Amerického prezidenta Baracka Obamu ale ujistil, že jednotky NATO svou afghánskou misi dokončí.
„Skutečnost je taková, že tato mise nemůže pokračovat donekonečna a ani by neměla. Veřejnost, ať už ta afghánská, nebo mezinárodní, chce spatřit světlo na konci tunelu. Lidé si přejí, aby začal proces předávání zodpovědnosti afghánskému vedení. Z bezpečnostního pohledu to znamená, že by Afghánci měli postupně, provincii od provincie, začít přebírat hlavní díl zodpovědnosti, mezinárodním silám zůstane jen podpůrná role,“ prohlásil Rasmussen.
Anders Fogh Rasmussen:
„Za posledních 18 měsíců poskytly ostatní členské státy NATO pro tuto misi kolem devíti tisíc vojáků navíc. Šestnáct zemí během tohoto období své kontingenty posílilo, žádná ho neomezila. Nejsem si jist, že to ve Spojených státech vyvolalo takovou pozornost, jakou to zasluhuje. V rozporu s obecně rozšířeným názorem spojenci z boje neutíkají.“
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen ve svém prvním oficiálním projevu ve Spojených státech také prohlásil, že Spojené státy by měly přestat pochybovat o závazku ostatních členů NATO ve válce v Afghánistánu. Zároveň Rasmussen připomenul, že evropské státy by do oblasti raději posílaly více instruktorů než bojových jednotek. Rasmussenův projev přišel po varování vrchního velitele amerických a spojeneckých sil v Afghánistánu Stanleyho McChrystala, jenž vyslovil obavu, že bez dalších posil může skončit konflikt v Afghánistánu neúspěchem.
Rasmussen také zdůraznil, že 40 procent vojáků NATO v Afghánistánu je z jiných států než z USA. Ve středoasijské zemi padli podle šéfa NATO již vojáci z 20 států. Odmítl tak kritiku ostatních členů NATO, která prý v poslední době ve Spojených státech zaznívá. K otázce, zda je vojenská posila odpovědí na současné nesnáze spojenců, se však Rasmussen nevyjádřil. Podle agentury AP však prohlásil, že je nutné klást daleko větší důraz na přípravu afghánských armádních a civilních sil, aby byly samy schopné zabezpečit a budovat svůj stát.
Aliance misi v Afghánistánu dokončí
Rasmussen dnes ujistil amerického prezidenta Baracka Obamu, že jednotky NATO zůstanou v Afghánistánu, dokud tam nedokončí svou misi. Zároveň šéfa Bílého domu pochválil za zvažování nové strategie působnosti zahraničních sil v Afghánistánu před rozhodnutím, zda do země budou poslány další vojenské posily.
„Naše operace v Afghánistánu není jen odpovědností a zátěží pro Ameriku. Je a zůstane týmovým úsilím,“ řekl dnes Rasmussen novinářům. „Tato aliance bude jednotná a zůstane v Afghánistánu tak dlouho, dokud svou práci nedokončí.“
Jak získat nové vojáky? Uplatit Taliban
Velitelé amerických jednotek chtějí po Obamovi až 40 tisíc dalších vojáků, což ale odmítá více než polovina Američanů i řada kongresmanů. Kábul odhaduje, že by na válku s Talibanem potřeboval 400 tisíc vojáků. Taková armáda by ale spolkla tři afghánské rozpočty. Ke slovu se tak možná dostane strategie, kterou propaguje slavný poradce amerických prezidentů Zbigniew Brzezinski. Podle něj by koalice měla získat část velitelů Talibanu na svou stranu - příslibem spolupráce nebo štědrými úplatky.
V současné době je v Afghánistánu rozmístěno asi sto tisíc zahraničních vojáků z více než 40 zemí světa. Více než 60 tisíc z nich jsou Američané. V rámci mezinárodní mírové mise ISAF je v Afghánistánu letos nasazeno 480 českých vojáků.
