Radičová: Doufám, že má první zahraniční cesta bude setkání s premiérem Nečasem

Bratislava - Výrazné omezení poslanecké imunity, přijetí balíku protikorupčních zákonů a zachování tradičně nadstandardních sousedských vztahů s Českou republikou. To jsou osobní priority pravděpodobné příští slovenské premiérky Ivety Radičové. V exkluzivním rozhovoru pro ČT24 volební lídryně nejsilnější pravicové strany SDKU-DS upřesnila, že čtyři středopravé slovenské strany, které získaly o víkendových volbách většinu parlamentních křesel, vytvořily programovou komisi, jejímž úkolem je připravit  programové teze. Na jejich základě pak sepíší koaliční smlouvu a teprve poté budou jednat o rozdělení ministerských křesel. Nabídku sociálnědemokratického vítěze voleb Roberta Fica k jednání všechny čtyři strany odmítly.

Radičová předpokládá, že se lídři pravicových stran na programovém prohlášení shodnou rychleji než jejich čeští kolegové – zřejmě už během několika týdnů. Už v úterý oficiálně deklarovaly snahu vytvořit vládní koalici, v čele nového kabinetu by měla stát právě Radičová. Mezi jejich priority patří boj s důsledky hospodářské krize, vytváření podmínek pro vznik nových pracovních míst, nastartování hospodářského růstu, likvidace následků povodní, posílení postavení rodin, penzijní reforma, kvalitnější školství a dostupnější zdravotnictví a snížení napětí v mezinárodních vztazích. Budoucí koaliční partneři také chtějí zastavit zadlužování, korupci a klientelismus.

Iveta Radičová v rozhovoru pro ČT24:

„Důležitá jsou řešení pro občany. Ministerské posty jsou nástroje moci a na diskusi o nich ještě máme spoustu času.“

Pokud jde o zahraničněpolitické priority, bude Slovensko podle Radičové vystupovat jako suverénní členská země EU, NATO, eurozóny a schengenu. Radičová potvrdila, že stejně jako před volbami nadále nesouhlasí se slovenskou půjčkou Řecku a domnívá se, že si Slovensko bude muset půjčit na důležitější věci - především na odstraňování následků nedávných povodní.

Iveta Radičová v rozhovoru pro ČT24:

„Politika nemá být o gestech, ale má být obsahová a věcná.“

Tradičně hodlá Radičová udržovat nadstandardní sousedské vztahy s Českou republikou a bude usilovat o zlepšení vztahů s Maďarskem. Udělat vstřícné gesto a na první zahraniční cestu zamířit do Budapešti ale budoucí slovenská premiérka odmítá: „Politika nemá být o gestech, ale má být obsahová a věcná,“ zdůraznila. Vyjádřila naději, že její první zahraniční cestou bude setkání s českým premiérem Petrem Nečasem. „Velmi se na něj těším,“ uzavřela Radičová.

V případě jmenování premiérkou by byla první ženou v této funkci v historii Slovenska. V rámci postkomunistické střední Evropy by byla druhá – po polské ministerské předsedkyni Hanně Suchocké.

Iveta Radičová

Narodila se 7. prosince 1956 v Bratislavě; vystudovala sociologii na filozofické fakultě Univerzity Komenského, pracovala v Sociologickém ústavu Slovenské akademie věd, jehož ředitelkou byla v roce 2005; přednáší sociologii na bratislavské univerzitě.

Členkou Slovenské demokratické a křesťanské unie-Demokratické strany je od roku 2006. V říjnu 2005 ji tehdejší premiér Dzurinda nabídl vedení resortu práce, sociálních věcí a rodiny. V čele úřadu strávila necelý rok. Loni na jaře svedla překvapivě vyrovnaný souboj o slovenské prezidentské křeslo s Ivanem Gašparovičem, zanedlouho ale kvůli neoprávněnému hlasování za kolegyni opustila parlament. Začátkem letošního roku se po odchodu Mikuláše Dzurindy z kandidátky stala volebním lídrem nejsilnější opoziční strany.

Radičová je vdova, jejím manželem byl humorista Stano Radič, s nímž má dceru Evu. Od roku 2006 do loňského léta byl jejím přítelem Ján Riapoš, vítěz ve stolním tenisu z paralympijských her v Aténách a Pekingu.

Šéf KDH chce do programu prosadit smlouvu s Vatikánem

Šéf slovenských křesťanských demokratů KDH chce, aby součástí programu vznikající nové slovenské vlády byla smlouva s Vatikánem o výhradě svědomí. Ján Figeľ to oznámil po dnešním setkání se slovenským prezidentem Ivanem Gašparovičem. Jeho výrok vzápětí kritizoval šéf další možné koaliční strany Most-Híd Béla Bugár. Otevřené vznášení požadavků podle něj může jednání o sestavení vlády ohrozit.

Smlouva s Vatikánem se stala příčinou rozpadu posledního kabinetu premiéra Mikuláše Dzurindy v roce 2006. Když se křesťanským demokratům nepodařilo prosadit schválení výhrady svědomí i přesto, že se Slovensko zavázalo k jejímu přijetí před několika lety v základní smlouvě s Vatikánem, opustili koalici a v červnu se konaly předčasné volby.

Bugár a Figeľ se dnes odděleně sešli s Gašparovičem k rozhovoru o povolebním vývoji na Slovensku. Spolu s jejich stranami se kabinet snaží sestavit ještě Svoboda a solidarita (SaS) a Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKU-DS).

Béla Bugár a Ivan Gašparovič
Zdroj: ČTK/AP/Jan Koller

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 41 mminutami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 7 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...