Radičová: Doufám, že má první zahraniční cesta bude setkání s premiérem Nečasem

Bratislava - Výrazné omezení poslanecké imunity, přijetí balíku protikorupčních zákonů a zachování tradičně nadstandardních sousedských vztahů s Českou republikou. To jsou osobní priority pravděpodobné příští slovenské premiérky Ivety Radičové. V exkluzivním rozhovoru pro ČT24 volební lídryně nejsilnější pravicové strany SDKU-DS upřesnila, že čtyři středopravé slovenské strany, které získaly o víkendových volbách většinu parlamentních křesel, vytvořily programovou komisi, jejímž úkolem je připravit  programové teze. Na jejich základě pak sepíší koaliční smlouvu a teprve poté budou jednat o rozdělení ministerských křesel. Nabídku sociálnědemokratického vítěze voleb Roberta Fica k jednání všechny čtyři strany odmítly.

Radičová předpokládá, že se lídři pravicových stran na programovém prohlášení shodnou rychleji než jejich čeští kolegové – zřejmě už během několika týdnů. Už v úterý oficiálně deklarovaly snahu vytvořit vládní koalici, v čele nového kabinetu by měla stát právě Radičová. Mezi jejich priority patří boj s důsledky hospodářské krize, vytváření podmínek pro vznik nových pracovních míst, nastartování hospodářského růstu, likvidace následků povodní, posílení postavení rodin, penzijní reforma, kvalitnější školství a dostupnější zdravotnictví a snížení napětí v mezinárodních vztazích. Budoucí koaliční partneři také chtějí zastavit zadlužování, korupci a klientelismus.

Iveta Radičová v rozhovoru pro ČT24:

„Důležitá jsou řešení pro občany. Ministerské posty jsou nástroje moci a na diskusi o nich ještě máme spoustu času.“

Pokud jde o zahraničněpolitické priority, bude Slovensko podle Radičové vystupovat jako suverénní členská země EU, NATO, eurozóny a schengenu. Radičová potvrdila, že stejně jako před volbami nadále nesouhlasí se slovenskou půjčkou Řecku a domnívá se, že si Slovensko bude muset půjčit na důležitější věci - především na odstraňování následků nedávných povodní.

Iveta Radičová v rozhovoru pro ČT24:

„Politika nemá být o gestech, ale má být obsahová a věcná.“

Tradičně hodlá Radičová udržovat nadstandardní sousedské vztahy s Českou republikou a bude usilovat o zlepšení vztahů s Maďarskem. Udělat vstřícné gesto a na první zahraniční cestu zamířit do Budapešti ale budoucí slovenská premiérka odmítá: „Politika nemá být o gestech, ale má být obsahová a věcná,“ zdůraznila. Vyjádřila naději, že její první zahraniční cestou bude setkání s českým premiérem Petrem Nečasem. „Velmi se na něj těším,“ uzavřela Radičová.

V případě jmenování premiérkou by byla první ženou v této funkci v historii Slovenska. V rámci postkomunistické střední Evropy by byla druhá – po polské ministerské předsedkyni Hanně Suchocké.

Iveta Radičová

Narodila se 7. prosince 1956 v Bratislavě; vystudovala sociologii na filozofické fakultě Univerzity Komenského, pracovala v Sociologickém ústavu Slovenské akademie věd, jehož ředitelkou byla v roce 2005; přednáší sociologii na bratislavské univerzitě.

Členkou Slovenské demokratické a křesťanské unie-Demokratické strany je od roku 2006. V říjnu 2005 ji tehdejší premiér Dzurinda nabídl vedení resortu práce, sociálních věcí a rodiny. V čele úřadu strávila necelý rok. Loni na jaře svedla překvapivě vyrovnaný souboj o slovenské prezidentské křeslo s Ivanem Gašparovičem, zanedlouho ale kvůli neoprávněnému hlasování za kolegyni opustila parlament. Začátkem letošního roku se po odchodu Mikuláše Dzurindy z kandidátky stala volebním lídrem nejsilnější opoziční strany.

Radičová je vdova, jejím manželem byl humorista Stano Radič, s nímž má dceru Evu. Od roku 2006 do loňského léta byl jejím přítelem Ján Riapoš, vítěz ve stolním tenisu z paralympijských her v Aténách a Pekingu.

Šéf KDH chce do programu prosadit smlouvu s Vatikánem

Šéf slovenských křesťanských demokratů KDH chce, aby součástí programu vznikající nové slovenské vlády byla smlouva s Vatikánem o výhradě svědomí. Ján Figeľ to oznámil po dnešním setkání se slovenským prezidentem Ivanem Gašparovičem. Jeho výrok vzápětí kritizoval šéf další možné koaliční strany Most-Híd Béla Bugár. Otevřené vznášení požadavků podle něj může jednání o sestavení vlády ohrozit.

Smlouva s Vatikánem se stala příčinou rozpadu posledního kabinetu premiéra Mikuláše Dzurindy v roce 2006. Když se křesťanským demokratům nepodařilo prosadit schválení výhrady svědomí i přesto, že se Slovensko zavázalo k jejímu přijetí před několika lety v základní smlouvě s Vatikánem, opustili koalici a v červnu se konaly předčasné volby.

Bugár a Figeľ se dnes odděleně sešli s Gašparovičem k rozhovoru o povolebním vývoji na Slovensku. Spolu s jejich stranami se kabinet snaží sestavit ještě Svoboda a solidarita (SaS) a Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKU-DS).

Béla Bugár a Ivan Gašparovič
Zdroj: ČTK/AP/Jan Koller

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 23 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 42 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 7 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...