Putin podle Kyjeva souhlasí s mírovou misí, Kreml to popírá

Kyjev/Moskva - Kreml popřel zprávu Kyjeva, že ruský prezident Vladimir Putin souhlasí s možností vyslat na východní Ukrajinu mírové sbory. V noci na dnešek o údajném Putinově postoji informovala kancelář ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Kreml to později odmítl a sdělil, že na takovou operaci je ještě příliš brzy. Kyjev o mezinárodní mírové misi hovoří od února, kdy oznámil, že by upřednostnil místo sborů OSN jednotky Evropské unie. Brusel takovou možnost odmítl.

Úřad ukrajinského prezidenta vydal prohlášení po čtvrteční telefonické konferenci mezi Porošenkem, Putinem, jejich francouzským kolegou Francoisem Hollandem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ruský prezident Putin prý souhlas vyslovil v „kontextu diskuse“. Žádné bližší podrobnosti Kyjev nesdělil.

„Ne, to není pravda,“ komentoval Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ukrajinské prohlášení. „Věc se má tak, že ruská strana nikdy neprotestovala proti myšlence mírových sil, ale ruská strana a ani žádná jiná z těch, které zastřešují minské dohody, nemůže s jejich vysláním souhlasit, pokud znesvářené strany, tedy Kyjev a Donbas, nevysloví souhlas jako první,“ řekl Peskov.

Peskov také uvedl, že Kreml považuje navrhování nových záměrů včetně možné mírové mise ze předčasné, neboť nejdříve musí být splněny podmínky mírových dohod z Minsku. 

Během čtvrtečního telefonátu se státníci podle Kremlu shodli, že prosazování příměří na východní Ukrajině dosáhlo „určitého pokroku“. Všichni se také shodli na tom, že je nadále nutné pokračovat s odsunem těžké bojové techniky z frontové linie.

Na Donbasu i přes vyhlášené příměří nadále na několika místech dochází ke střetům. Z porušování klidu zbraní se vzájemně obviňují ukrajinská armáda i proruští separatisté. Konflikt si od loňského roku vyžádal přes 6000 mrtvých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu. Pohrozil všem, kdo by Teheránu pomáhali

Americký prezident Donald Trump ve středu večer (v noci na čtvrtek SELČ) na své sociální síti vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu.
před 8 mminutami

Ruský raketový útok na Kyjev si vyžádal oběti, poškozena byla i dětská nemocnice

Ukrajinské hlavní město se krátce po půlnoci místního času (po 23:00 SELČ) stalo terčem útoku ruských balistických raket. Podle místních úřadů byly ve třech čtvrtích poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Při útoku zemřeli nejméně dvě ženy, počet zraněných stoupl na dvanáct. Záchranáři zasahují i na místech, kde zůstali lidé uvězněni v krytech.
00:23Aktualizovánopřed 16 mminutami

Libanon vydal Sýrii důstojníka Asadova režimu, čelí obvinění z vražd a mučení

Libanon ve středu předal Sýrii bývalého vysoce postaveného armádního důstojníka z doby vlády svrženého prezidenta Bašára Asada. Generálmajor Ádil Ísá bude v Sýrii čelit obviněním z vraždy, mučení a dalších závažných trestných činů, uvedlo syrské ministerstvo vnitra. Informovala o tom agentura Reuters, která podotkla, že jde o první známý případ předání vojenského představitele Asadova režimu z Libanonu do Sýrie od Asadova pádu v prosinci 2024.
před 2 hhodinami

VideoHumanitární pracovníci pomáhají milionům lidí. Často i s nasazením vlastního života

Devatenáctý srpen je Světovým humanitárním dnem. Z podnětu Valného shromáždění OSN od roku 2008 vzdává hold organizacím a dobrovolníkům, kteří na celém světě pomáhají lidem v nouzi i těm, kteří se ocitnou v ohrožení života. Humanitární pracovníci tak často činí s nasazením toho vlastního. V loňském roce čelil dle kanadsko-australské databáze útoku nebo únosu rekordní počet z nich. Bylo jich více než devět set, přičemž 350 zemřelo. „Vážíme si obětavých pracovníků, kteří poskytují životně důležitou pomoc milionům lidí v nouzi. Zároveň se setkáváme s děsivou pravdou: sloužit druhým je nebezpečnější než dřív,“ poznamenal generální tajemník OSN António Gutteres. Kromě hrozby fyzickou likvidací navíc čelí humanitární pracovníci i dalším překážkám. Například neobdržení dotací a krácení rozpočtů na pomoc, bránění v přístupu k potřebným, dezinformacím či erozi důvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajinské protikorupční úřady vyšetřují poslance a členy prezidentské kanceláře

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) oznámily vyšetřování skupiny, která zahrnuje bývalého a současného poslance a také vysoce postavené osoby z prezidentské kanceláře. Podle vládních agentur jsou podezřelí z vyprání 150 milionů hřiven (70 milionů korun) použitých jako kauce pro obviněné v korupčním případu v energetice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci odvolal náměstkyni šéfa své kanceláře Irynu Mudrou.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarské úřady ukončily vyšetřování „zlatého konvoje“, žádný zločin se nestal

Maďarská celní a daňová správa (NAV) ukončila vyšetřování podezření z praní špinavých peněz, kvůli kterému maďarské úřady v březnu dočasně zadržely pracovníky ukrajinské banky přepravující přes Maďarsko hotovost a zlato z Rakouska na Ukrajinu. Vyšetřování skončilo, protože se žádný zločin nestal, napsala agentura MTI.
před 5 hhodinami

VideoNový maďarský prezident se ujal funkce

Třiasedmdesátiletý právník András Baka se ujal funkce maďarského prezidenta. Zvolila ho do ní vládní strana Tisza, zatímco opoziční Fidesz volbu bojkotoval. Předčasné ukončení mandátu jeho předchůdce Tamáse Sulyoka, kterého premiér Péter Magyar označoval za loutku režimu svého předchůdce Viktora Orbána, bylo součástí rychlých a výrazných změn ve fungování země, kterou současná vláda provádí. Úkolem prezidenta Baky bude mimo jiné dohlížet na jejich ústavnost. „Stav našich institucí je pouze jednou částí dědictví, s nímž se musíme vypořádat. Za nejzávažnější důsledek posledních let považuji hluboké rozdělení maďarské společnosti,“ prohlásil Baka v den svého zvolení.
před 5 hhodinami

VideoAntisemitské útoky jsou v USA na vzestupu, mezi nábožensky motivovanými dominují

Vyšetřovatelé řeší ve Spojených státech ročně jedenáct tisíc zločinů z nenávisti motivovaných etnickou příslušností, rasou, pohlavím, sexuální orientací nebo náboženskou příslušností oběti. V poslední kategorii dominují židé, na něž loni mířilo 62,3 procenta z 2703 nahlášených útoků. Nejvíc alarmující je dle FBI situace v New Yorku, kde židovská komunita tvoří asi desetinu obyvatel. Ačkoli starosta této metropole Zohran Mamdani deklaruje, že vytváří městskou skupinu pro boj s antisemitismem, někteří tamní židé ho kvůli jeho hlasité kritice Izraele vnímají jako součást problému. Antisemitské útoky v USA eskalují počínaje teroristickým útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.