Oslo/Moskva – V době, kdy Moskva obsazením Krymu vyvolala jeden ze svých nejvážnějších sporů se Západem od skončení studené války, se ruský prezident Vladimir Putin paradoxně objevil mezi kandidáty na letošní Nobelovu cenu za mír. Šéf norského Nobelova institutu Geir Lundestad oznámil, že na cenu bylo navrženo rekordních 278 kandidátů, z toho 47 organizací. Seznam kandidátů je tajný, ale některá jména do médií pronikla nebo je oznámili navrhující.
Mezi kandidáty je například papež František, který je známý svou tolerancí, pokorou, skromností a starostí o chudé. Předseda české Poslanecké sněmovny Jan Hamáček zase zaslal opětovnou nominaci zachránce židovských dětí Nicholase Wintona, jemuž v květnu bude 105 let. Naopak nejmladší kandidátkou je pravděpodobně šestnáctiletá pákistánská bojovnice za právo dívek na vzdělání Malala Júsufzaiová.
Putina už v říjnu navrhla skupina ruských osobností s poukazem na jeho úsilí o řešení syrské krize. Do kategorie kontroverzních spadá také nominace bývalého spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena, jehož navrhli dva norští poslanci. Díky Snowdenovi se svět dozvěděl o rozsáhlém monitorování telefonické a internetové komunikace lidí po celém světě.
Letošní nositel prestižního ocenění bude vyhlášen 10. října v Oslu a slavnostně bude cena v norské metropoli předána jako vždy 10. prosince, v den výročí úmrtí jejího zakladatele Alfreda Nobela.
