První osmitisícovku zvládli horolezci na první pokus a neplánovaně

Káthmandú - Na světě existuje 14 osmitisícových vrcholů (nejnižší z nich, Šiša Pangma, má 8027 metrů, nejvyšší je Mount Everest s 8848 metry nad mořem), které leží v Himálaji (devět) a Karákoramu (pět). Na první osmitisícový vrchol vystoupili francouzští horolezci Maurice Herzog a Louis Lachenal, kteří 3. června 1950 stanuli na vrcholu Annapurny I (8091 metrů nad mořem). Všech 14 velehor bylo poté zdoláno za 14 let, posledním pokořeným vrcholem byla v květnu 1964 Šiša Pangma. První osmitisícovka, kterou zdolali českoslovenští horolezci, byla Nanga Parbat, na které v červenci 1971 stanuli slovenští horolezci Ivan Fiala a Michal Orolin.

Na první expedici na Annapurnu bylo podle informací serveru Horolezecká abeceda pozoruhodné, že expedice francouzského Alpského klubu měla mnohem skromnější cíle, kterými bylo zmapovat přístupové cesty k Dhaulagirí a Annapurně, případně vystoupit na nižší hory v oblasti. Nakonec se však Herzogova výprava změnila v obrovský triumf francouzského horolezectví. 

Výprava, kterou Francouzi zorganizovali, byla vůbec první horolezeckou výpravou do centrálního Nepálu, neboť do té doby Nepál aktivity cizinců neumožňoval. Výstup na osmitisícovou horu byl proto více než nečekaný výsledek výpravy.


Výstup na Annapurnu si na své zopakování počkal dalších dvacet let, kdy stejnou výstupovou cestou stanuli na vrcholu členové britské vojenské expedice, ve stejném roce pak k hoře dorazila ještě druhá britská expedice s výrazně náročnějšími cíli. Dodnes však patří Annapurna k osmitisícovkám s nejmenším počtem úspěšných výstupů na vrchol. 

První zaznamenaný pokus o zdolání osmitisícové hory se udál již v srpnu 1896, kdy se Britové Albert Mummery a Norman Collie pokusili neúspěšně vylézt na Nanga Parbat. Mummeryho a dva Gurkhy ale tehdy zabila lavina. 

Mount Everest padl až o tři roky později

Po úspěchu na Annapurně byla jako druhá osmitisícovka zdolána o tři roky později Novozélanďanem Edmundem Hillarym a Nepálcem Tenzingem Norkejem nejvyšší hora světa Mount Everest, ve stejném roce ještě devátá nejvyšší hora Nanga Parbat. Další dvě dobyli v roce 1954, dvě o rok později, tři v roce 1956 a po jedné v letech 1957, 1958, 1960 a 1964. 

Ženy dobyly vrcholy 14 osmitisícovek za 24 let, od května 1974 do května 1998. Mezi nimi byla i Češka Dina Štěrbová, spolu s Američankou českého původu Věrou Komarkovou zdolaly jako první ženy v květnu 1984 Čo Oju. 

Prvním člověkem, který zdolal všech 14 osmitisícovek, byl italský horolezec Reinhold Messner. Svoji misi dokončil v říjnu 1986, kdy mu bylo 42 let. Nyní zdolalo všechny velehory již 22 lidí, mezi nimi od letoška i dvě ženy, Jihokorejka O Un-son a Španělka Edurne Pasabanová. 

Českoslovenští horolezci zdolali všechny osmitisícovky od července 1971 do května 1990, prvním Čechem byl Karel Schubert v květnu 1976 na Makalu. Z českých horolezců stanul dosud na největším počtu osmitisícovek Radek Jaroš, který jich zdolal devět. Osm těchto velehor má na kontě Josef Rakoncaj, který byl ale jako jediný na světě dvakrát na K2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

OpenAI kvůli bezpečnosti zpomalí vývoj

Společnost OpenAI, která stojí za chatbotem ChatGPT, zpomalí vývoj svých modelů umělé inteligence. Firma chce nejprve upravit systémy používané k výzkumu a trénování AI. Reaguje tak na incident z minulého měsíce, kdy testovaný AI agent bez vědomí pracovníků OpenAI napadl počítačové systémy jiné firmy zabývající se AI, napsala agentura Reuters.
před 50 mminutami

Ukrajinský exministr Fedorov vyzval k uspořádání voleb, kritizoval korupci

Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině ještě během nynější války s Ruskem. Země čelí krizi vládnutí, uvedl Fedorov, který podle agentury Reuters v úterý také kritizoval korupci během nynější války.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump zveřejnil mapu, na níž je Hormuz součástí USA. Žije v bludu, zní z Íránu

Americký prezident Donald Trump v úterý na své sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž označil Hormuzský průliv za nové území Spojených států. Poznamenal, že USA žádné rozhovory s Íránem neplánují. Tvrdil rovněž, že průliv, klíčový pro přepravu ropy, zůstává otevřený – navzdory výrazně omezenému provozu a hlášenému zásahu lodi vyplouvající z této úžiny. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí vzápětí napsal, že Trump žije v bludu.
před 5 hhodinami

Někde nepršelo dva měsíce, popisuje zpravodajka ČT extrémní sucho v Británii

Velkou Británii podobně jako další evropské státy sužuje extrémní sucho. Velmi suchý byl už loňský rok, tento by ale měl být ještě horší. Letošní léto je v tomto ohledu extrémní především v Anglii a ve Walesu. Rekordní je také počet lesních požárů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V USA začíná proces se společností Meta, jde v něm o návykovost sociálních sítí

U soudu v americkém Oaklandu v úterý obě strany přednesou argumenty ve sporu 29 amerických států v čele s Coloradem, Kalifornií, Kentucky a New Jersey s technologickou společností Meta. Státní zástupci v žalobě Metu viní z toho, že sociální sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností.
před 7 hhodinami

Moskevský soud odsoudil Litevce za odstranění pamětních desek ze sovětského hřbitova

Moskevský soud odsoudil litevského občana Romase Liutkuse v nepřítomnosti k sedmi letům vězení za údajné poškození hrobů sovětských vojáků v Litvě. Zároveň mu uložil pětiletý zákaz činností souvisejících se správou internetových stránek a telekomunikačních sítí, oznámila ruská generální prokuratura.
před 8 hhodinami

V Polsku se terčem internetových podvodníků stávají hlavně mladí, nikoli senioři

Přesvědčení o vlastních digitálních dovednostech může mladé Poláky činit vůči podvodům zranitelnějšími, nikoli odolnějšími. Nový průzkum ukazuje, že nejvyšší podíl finančních ztrát způsobených podvodníky vydávajícími se za státní instituce hlásí lidé ve věku od 25 do 34 let.
před 8 hhodinami

Rusové zabili deset lidí u Charkova, Ukrajinci poslali stovky dronů na Moskvu

Při ruském raketovém útoku v obci Pečenihy v ukrajinské Charkovské oblasti zemřelo nejméně deset lidí, oznámili prezident země Volodymyr Zelenskyj a místní úřady. Dalších sedmnáct osob bylo zraněno, poškozeno bylo deset rodinných domů. Starosta ruské metropole Sergej Sobjanin zase podle agentury AFP tvrdí, že na moskevský region útočilo v noci na úterý 620 dronů. Ruská protivzdušná obrana podle něj přes 180 bezpilotních prostředků v oblasti hlavního města zničila, zraněni byli tři lidé.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.