Několik stoupenců krajně pravicového hnutí Identitäre Bewegung v sobotu vyšplhalo na Braniborskou bránu, kde vyvěsili protiuprchlický transparent s nápisem „Bezpečné hranice - bezpečná budoucnost“. Brána je považována za symbol jednoty.
Protiuprchlická akce na Braniborské bráně. Krajní pravice žádala bezpečné hranice
Zhruba patnáct lidí z Identitního hnutí nejprve zamklo hlídače a pak se dostalo na vrchol brány i na pětimetrovou sochu čtyřspřeží bohyně vítězství. Po necelé hodině slezli. Nyní je čeká soud kvůli výtržnictví, porušování domovní svobody a přestupkům proti shromažďovacímu právu.
Skupina na Facebooku uvedla, že si schválně k akci zvolila den otevřených dveří spolkové vlády na téma Migrace a integrace, protože chtěla dát jasně najevo protest proti „pomýlené politice spolkové vlády“.
Identitní hnutí má francouzské kořeny a působí v Německu od roku 2012. Sleduje ji německá kontrarozvědka, podle níž existují signály, že skupina vyvíjí protidemokratickou činnost.
Policie členy krajní pravice pozatýkala
Do Německa přišlo loni na 1,1 milionu migrantů. Z nedávného průzkumu společnosti Ipsos vyplynulo, že většina Němců si myslí, že více než polovina běženců přichází do EU z ekonomických důvodů. Navíc jsou přesvědčeni, že s uprchlickou vlnou proudí na starý kontinent také teroristé.
Podle analytiků se bude uprchlická krize dlouhodobě promítat i do politiky. Za vstřícným přístupem k běžencům stojí současný kabinet kancléřky Angely Merkelové, i ten ale postupně přitvrzuje – kontrolami na hranicích nebo přísnějšími azylovými zákony. Nově slibuje rychlejší deportace přistěhovalců, kteří se v zemi dopustí zločinu. Hovoří se také o zákazu nošení burek na veřejnosti.
V Německu z uprchlické krize těží především populistická strana Alternativa pro Německo (AfD), která zatím stojí mimo celostátní parlament, uspěla ale ve volbách do řady zemských sněmů. V celostátním měřítku jí průzkumy slibují podporu kolem deseti procent.