Během „krymské krize“ na jaře roku 2014 přesunulo Rusko na ukrajinský poloostrov 9000 příslušníků svých ozbrojených sil. V rozhovoru pro německou stanici Deutsche Welle to prohlásil stálý ruský zástupce při EU Vladimir Čižov. Moskva přítomnost svých vojáků dlouho popírala, přiznal ji až po anexi prezident Vladimir Putin.
Před anexí se na Krym přesunulo 9000 ruských vojáků
Čižov prohlásil, že přesun ruských jednotek byl legální a odpovídal ustanovením ukrajinsko-ruské smlouvy z roku 1997. Podle ní měla Moskva právo udržovat na ukrajinském Krymu až 25 tisíc vojáků. Rusko mělo v krymském Sevastopolu v dlouhodobém pronájmu velkou námořní základnu.
Velvyslanec Ruska při EU Vladimir Čižov
V době proruských separatistických akcí na Krymu mělo Rusko podle Čižova na poloostrově jen 16 tisíc svých vojáků. „Zbylých devět tisíc vojáků bylo rychle doplněno prostřednictvím posil přepravených vzduchem,“ uvedl ruský diplomat. Po obsazení klíčových míst na poloostrově bylo na Krymu vypsáno referendum, jehož výsledkem pak Moskva argumentovala při obhajobě své anexe.
Čižov popřel, že by Moskva postupovala podle stejného scénáře na východě Ukrajiny. V Donbasu podle jeho slov žádní ruští vojáci v aktivní službě nejsou.
obrázek
Krymský poloostrov, který leží na jihu Ukrajiny mezi Černým a Azovským mořem, patřil do roku 1954 Rusku. Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov v únoru 1954 Krym Ukrajinské SSR. Po rozpadu SSSR v roce 1991 připadl poloostrov se souhlasem Ruska Kyjevu.
Rusko a Ukrajina se ale od té doby přely o černomořskou flotilu v Sevastopolu, na jejímž rozdělení se dohodly v roce 1997. Bývalí prezidenti obou zemí pak v dubnu 2010 uzavřeli dohodu, podle níž ruská flotila bude moci setrvat v Sevastopolu až do roku 2042 s možností prodloužit pronájem ještě o dalších pět let.