Moskva – „Do konce svých dnů se vynasnažím být hodna vysokého vyznamenání,“ prohlásila první kosmonautka světa Valentina Těreškovová, které dnes ruský prezident Vladimir Putin udělil řád Alexandra Něvského. Od letu Těreškovové v neděli uplyne 50 let; hlavní oslavy se odehrají v neděli v Jaroslavli, nedaleko její rodné vsi Maslennikovo.
Putin první kosmonautku uvítal s kyticí květů ve své rezidenci Novo-Ogarjovo u Moskvy. Šestasedmdesátiletá hrdinka Sovětského svazu přijela za prezidentem v reprezentativním kabrioletu značky Čajka, v němž se v sovětské éře vozily jen ty největší politické celebrity.
Dnes patří generálmajor Těreškovová k nejoddanějším Putinovým stoupencům, je aktivní členkou vládní strany Jednotné Rusko a jako poslankyně vykonává funkci místopředsedkyně zahraničního výboru Státní dumy.
Těreškovová se po více než ročním výcviku vypravila na oběžnou dráhu 16. června 1963 z kosmodromu Bajkonur v kazašské stepi na palubě kosmické lodi Vostok-6 a před návratem na Zemi 48krát obletěla planetu. Ve vesmíru strávila bezmála tři dny a stala se vůbec první ženou, která se do kosmu vydala. Let, který prý snášela špatně, se stal triumfem sovětské propagandy, podobně jako let prvního člověka do vesmíru Jurije Gagarina 12. dubna 1961. Při komunikaci s řídícím střediskem na Zemi používala Těreškovová volací kód „Čajka“.
V sovětské éře se do kosmu kromě Těreškovové vypravila ještě Světlana Savická, a to v letech 1982 a 1984. O deset let později odstartovala na oběžnou dráhu Jelena Kondakovová, která se do vesmíru vydala ještě v roce 1997 s americkým raketoplánem Atlantis. I obě následovnice Těreškovové se zapojily do ruské politiky. Savická je poslankyní Státní dumy za komunistickou stranu, Kondakovová byla do roku 2011 dlouholetou poslankyní Jednotného Ruska. Žádné jiné Rusky se zatím do vesmíru nevydaly. Spojené státy vyslaly na oběžnou dráhu už celkem 45 žen.
