Varšava - První polská obec nedaleko hranice s Německem zavedla dvojjazyčné značení. Ve vesnicích, kde žili lidé z obou národů, to tak bylo celá staletí - až do konce druhé světové války. Zelenou tabuli s dvojjazyčným místním názvem Radlów/Radlau odhalili starosta obce Wladyslaw Kierat a šéf německé menšiny v Opolském vojvodství Norbert Rasch.
Německé označení patří k historii této obce, zdůraznil v projevu starosta Kierat. Přesto to ne všichni vnímají jako návrat k normálu - někteří to považují za návrat do doby, kdy tu vládli Němci a kdy se tu prolévala polská krev.
Právě v této oblasti žije většina z odhadovaného počtu 300 tisíc polských občanů německého původu. Zájem o dvojjazyčné tabule je velký. Přihlásilo se už přes dvě stě obcí.
Radlow získal od varšavského ministerstva vnitra jako první obec v Polsku povolení k použití německého označení. Dnešní odhalení tabule s dvojjazyčným názvem bylo naplánováno jako slavnostní premiéra, dvojjazyčnou tabuli už ovšem před týdnem postavila malá slezská obec se 300 obyvateli Lubowice (Lubowitz), která je rodištěm německého básníka z první poloviny 19. století Josepha von Eichendorffa.
Podle Evropské charty regionálních či menšinových jazyků mohou být dvojjazyčné názvy v místech, kde se podle posledního sčítání obyvatel hlásí k jiné národnosti alespoň 10 % obyvatel.
V České republice jsou dvojjazyčné názvy jen česko-polské a jen v Moravskoslezském kraji. Právě tam žije polská menšina. Dvojjazyčné názvy tu může používat 31 obcí.
